Archív

Příspěvek oštítkován ‘Pavel VALTR’

Šumava je nebo není pro lidi?

valtr_klatovy-01KLATOVY – Ve čtvrtek 30. ledna navečer začala spanilá jízda po republice ing. arch. Pavla Valtra za záchranu Šumavy, zelené Šumavy - krajiny pro lidi. Tento mnoholetý bojovník za zachování krás tohoto přírodního koutku naší vlasti v posledních letech vydal dvě knížky Šumava a její perspektivy I. a II. Donutila ho současná situace. Země se otepluje a Šumava vysušuje. Každou chvíli “díky” bezzásahovosti přicházíme o mnoho přírodních krás. Až je to květena nebo živočichové. Tady si příroda už sama nepomůže, dochází k vysušování Šumavy, cizí dřevinu – smrky – ekoochránci chrání, včetně kůrovce. Ze Šumavy se stává holá krajina… Ještě je ale čas, a tak je potřeba, aby lidé tohle vše zastavili a zachránili svou Šumavu. Pokud nám to bude jedno, pak nejen tzv. ekoochránci zničí Šumavu, ale i přijdeme o spoustu zdrojů pitné vody, kterou nám právě Šumava vytvářela a vytváří.

Pavel Valtr měl tentokrát přednášku v klatovské knihovně. Své povídání o Šumavě doplnil dokreslující projekcí. Navíc představil i svou druhou knížku Šumava a její perspektivy II. Vysvětlil důvod k sepsání dvou objemných knížek A4 a oslovení největších kapacit ze všech oborů ochrany přírody, ekologie, urbanistiky, vodohospodářství, zahradních architektů, ornitologů apod. Společenský sál knihovny byl plný, nakonec knihovnice přidala i další židle.

valtr_klatovy-03Posluchači byli vnímaví, včetně tří zastánců bezzásahovosti Šumavy. Po přednášce, v prostoru na diskuzi se rozproudila živá diskuze mezi zastáncem bezzásahovosti Šumavy, lesákem, a tvůrcem šumavské botanické zahrady v Prášilech Milošem Šedou, který zastává názor, aby Šumava žila společně s lidmi, aby se tady chránila příroda, původní květena a přitom se tady pásl dobytek, aby Šumava byla zelené. Nyní, ne až za sto let. Pavel Valtr zdůraznil vysušování Šumavy… Nakonec se bouřlivá diskuze musela ukončit, protože oba aktéři už zabíhali do takových odborných problematik, že jim většina posluchačů, milovníků Šumavy, vůbec nerozuměla.

sumava_lide-006Pokusme se shrnout současnou situaci

Dogmatická skupinka „teoretických biologů“ chce navázat na nepřirozenou půlstoletou historickou situaci v letech 1938 - 1989 a zamezit přístupnost Šumavy pro obyvatele i návštěvníky Šumavy - vytvářením „zprivatizované experimentální exteriérové laboratoře virtuální divočiny     pod ochranou „vybájeného štítu ochrany tetřeva“. Ironií však je, že tetřev se musel z bezsásahových území přestěhovat do zásahových ploch, kde má příhodnější podmínky pro přežití. Vyslaní inspektoři museli uznat, že k porušení stanovišť nedošlo. Nebylo však řečeno, že nařizovanou bezzásahovostí dochází k  likvidaci řady vymezených chráněných biotopů a druhů.

sumava_lide-002Znepřístupňování kulturní Šumavy, přeměnou na vynucené bezzásahové území, znamená totéž, co zřizování zdi, což je vždy nepřirozené. Alegorií je Berlínská zeď, která měla zabránit setkávání lidí ve směru Východ – Západ, a kde je jí konec? V současnosti dochází na Šumavě k absurdní situaci, kdy fundamentální skupinka, požadující z druhotných, kulturních porostů vytvořit „bezzásahovou divočinu“, a to i přes negativní, evropské a světové zkušenosti, znásilňuje rozumnou většinu.

Kde jsou dávná rašeliniště?

Funkce Šumavy by měla být ochrana přírody jako celku, tzn. ochrana původních biotopů a původních druhů, ale obojí je dnes zcela degradováno. Chybí tradiční extenzivní zemědělské využívání pastvou, ale také environmentální výchova a vzdělávání ekologické principy a zákonitosti (přímo, ne zprostředkovaně), ohleduplnost, citlivost, mít rád přírodu, přitom také místa pro rekreace, odpočinek, život místních obyvatel a plnohodnotnou kvalitu života.

sumava_lide-004K nejatraktivnějším biotopům Šumavy patří rašeliniště se svébytnou květenou. Ta jsou však odvislá od vodního režimu, omezení  nástupu suchomilnějších klečových dřevin. V Tříjezerní slati je naučná stezka, v Jezerní slati je vyhlídková věž, v Chalupské slati povalový chodník, nově bylo zpřístupněno Soumarské rašeliniště, do území většiny rašelinišť je však vstup zakázán.

sumava_lide-001

urbioprojektChráněné ohrožené druhy rostlin jsou z největší části vázány na travnaté plochy bezlesí, ale to neznamená suchou poušť, ale šumavské pláně, množství rašelinišť a vodních ploch. Ty ale bez extenzivního obhospodařování, pastvy býložravců či kosení, sukcesně podléhají smrkové invazi.

valtr_klatovy-02

Bezzásahovostí Šumavu nezachráníme

Hodnoty Šumavy se nám podaří zachránit pouze komplexním ekosystémovým asistenčním přístupem. Citlivý management si vyžaduje většina ohrožených taxonů, například alpský migrant dřípatka horská (Solanella montana). Bez tradičního extenzivního pastevního využívání nedovolí stařina vyrůst konkurenčně slabým ohroženým chráněným druhům.

Co bychom chtěli?

Šumavu jako park přátelský, přitažlivý a komunikativní, přitom otevřený pro milovníky přírody, umožňující poznání a pochopení ekologických principů a zákonitostí. Přitom park pro odpočinek, relaxaci a wellness pobyty, ale také park pro klidové outdoorové sportovce. Chtěli bychom park vyhovující potřebám trvalé udržitelnosti environmentální, ekonomické ale i sociální.

Pavel Valtr: Domácí aktuality

bb-2110. Skalní botanická zahrada Prášily

zahr. arch. Miloš Šeda & Jiří Riki Řeháček, Dr.h.c.

Skalní botanická zahrada Prášily je jedinečným unikátním počinem skutečných milovníků přírody. Jejími autory jsou zahradní architrkt Miloš Šeda, ekologický zahradník firma Ekosad Planá nad Lužnicí & Jiří Riki Řeháček, Dr.h.c. V nejvýše položené botanická zahrada v Čechách, ve výšce 875 metrů nad mořem, na rozloze 2,5 ha, je expozice více než pět tisíc druhů skalniček, původních šumavských rostlin, cibulovin a dřevin. Zahrada vznikla v roce 2005. Její pracovníci provádějí úpravy krajiny a otevřených prostor sídel (Archeopark Prášily, centrum Prášily aj.). Na botanickou zahradu navazuje výběh bizonů. Výhledově má na botanickou zahradu navazovat infocentrum a lázeňský dům. Je nutno podotknout, že velká část předních světových národních parků a významných přírodních území má své velmi atraktivní vzdělávací exteriérové expoziční plochy, mnohdy v návaznosti na návštěvnická centra (nejblíže saské Krušnohoří, Bavorský NP, polské Tatry, …).

bb-1

Budování skalní botanické zahrady - květen až říjen 2013

Ještě předloni tomu nikdo nevěřil, že z bývalé klasické horské botanické zahrady se může vytvořit skalní botanická zahrada. Loni se vystavěly základní skalky českou školou, kdy kameny se neskládají na plocho, ale nastojato. Staví se na jíl a prosypávají čistým pískem. Potřebuje to kvanta kamenů, každý se nehodí a hromady jílu a písku. „Není to žádná legrace, každý kámen máte nejméně třikrát v ruce, zvažujete kam se hodí, či ho máte schovat. Přitom vás honí čas, harmonogram je neúprosný, počasí nemilosrdné, ale výsledek mile potěší. Letos se začaly vysazovat další scenérie - Modrý koutek a začaly práce na kaskádovém potoce, který má končit v rybníčku u lázeňského domu,“ řekl Miloš Šeda.

Je škoda, že v tak malé obci, která má kolem 150 obyvatel se vedou nesmyslné války. Málokdo se zamýšlí nad přínosem celého projektu a nad celkovou koncepcí projektů využívající jedinečných harmonizačních účinků „zeleně“. Navíc budova lázeňského domu, která díky některým projektantům, musela být posunuta nad úroveň potoka, stejně jednou bude, pokud se konečně bude moci dostavět, schována pod skalkami a zelení. To jsou argumenty, které momentální vládnoucí prášilská garnituta nechce slyšet. Vládne i zde nepochopení a snad i závist, že místní rodák Miroslav Zamiška má zájem investovat tady a ne v investičně příznivých lokalitách.

„Mlhy, velké deště a mrazíky letos přišly na Šumavu skoro o měsíc dřív, a tak prášilská botanická zahrada se také dříve uložila ke spánku. Přesto jdeme přesně podle stanoveného harmonogramu. Navíc začala stavba ptačího domu. Radikálně se vyčistil přírodní plot kolem zahrady, všechna místa se uklidila a tak se už nyní můžeme těšit na to, že se na jaře nad Prášily vyhoupne sluníčko, přijdou další milovníci přírody a budeme moci pokračovat,“ dodal Jiří Riki Reháček

Pavel Valtr: Šumava a její perspektivy

stranka-01-1

Téma Šumava je pro Ing., aut. arch. Pavla Valtra srdeční záležitostí, stejně jako pro mnohého občana České republiky. Proto vznikla encyklopedická publikace za účasti celé řady odborníků a místních představitelů, kterým patří úvodní poděkování.

Jsou to radní Plzeňského kraje a exsenátor Ing. Petr Smutný, vedoucí oddělení územního plánování Plzeňského kraje RNDr. Václav Treml, předseda mikroregionu Šumava západ Ing. Antonín Schubert, předsedkyně mikroregionu Šumava Boubínsko Ing. Zdeňka Lelková, předseda Svazu šumavských obcí Jiří Hůlka, předseda Občanského sdružení Šumava 21 pro záchranu lesů Šumavy Ing. Jiří Štich, předseda Občanského sdružení Zachraňme Šumavu a bývalý hejtman Jihočeského kraje RNDr. Jan Zahradník, prof. Ing. Jan Jeník, CSc. Dr.h.c., prof. Ing. Radomír Mrkva, CSc., prof. RNDr. Stanislav Vacek, Dr.Sc., Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc., Doc. Ing. Alena Salašová, PhD., Doc. RNDr. Jiří Ježek, PhD., emeritní předseda Národního lesnického komitétu a čestný člen ČAZV Ing. Vladimír Krečmer, CSc., býv. vedoucí urbanistické koncepce ČR Ing. arch. Milan Körner, CSc., exnáměstek ministra životního prostředí Ing. arch. Martin Říha, lesnický expert Ing. Ivo Vicena, CSc., bývalý pracovník ČIŽP Ing. Karel Simon, krajinný architekt Ing. Samuel Burián, ředitel Komunity pro duchovní rozvoj Petr Martan a dopravní expert Ing. Lubomír Zenkl.

Publikace si lze objednat: http://urbioprojekt.webnode.cz/

O PUBLIKACI ŠUMAVA A JEJÍ PERSPEKTIVY ŘEKLI:

Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., Dr.h.c.: Mnohaoborové shrnutí poznatků a racionálních názorů na problematiku Šumavy je velmi záslužné. Je to pěkné a velmi potřebné shrnutí faktů z přírodních i humanitně orientovaných oborů, které může pomoci všem, kdo budou znovu a znovu hájit „zdravý rozum“ při spravování a ochraně nešťastné šumavské přírody. Knížka se povedla, jej všestranný obsah určitě přispívá k utlumení mediální štvanice „pravých vědců“ a zelených aktivistů. Její argumenty jsou pohotově i pro všechny zainteresované lidi kolem správy NP Šumava.

stranka-01

Ing. Vladimír Krečmer, CSc.: Dostal jsem dílo o Šumavě obdivuhodného rozsahu i obsahu. Snad protistrana někdy nabude odvahy nebušit do bubnů propagandy a bez dehonestace diskutovat nad standardními vědeckými poznatky…

Michal Toman, DiS: Pořídil jsem si 1. část Vaší publikace a jsem nadšen – střízlivý a realistický popis a pohled na věc, se kterým se mohu jako milovník a snad i znalec Šumavy na 100 % ztotožnit. Touto cestou bych Vám rád za tuto práci poděkoval. Do další práce přeji hodně zdaru!

Jiří Riki Řeháček, Dr.h.c.: Patřím mezi ty šťastlivce, kteří se osobně setkali s Pavlem Valtrem. Ne někde ve vysokoškolské aule, ale přímo v Prášilech, v naší botanické zahradě. Fantastický člověk, stejně jako jeho názory, postřehy i vydané publikace. První díl jsem doslova přehltnul, k několika pasážím jsem se vracel, dělal si výpisky, celkově jsem se doslova pokochal skládačkou názorů odborníků, laiků a milovníků Šumavy. Publikace je složená tak, aby i nepolíbený čtenář hašteřením politiků, odborníků a pseudoodborníků na Šumavu, neznalý vědeckých pouček a latiny, se v ní dobře orientoval a našel si tam spoustu podnětů na zamyšlení. Bezvadné je, že autor čtenáři nic nevnucuje, pouze mu nabízí plejádu názorů, postřehů a faktů spojené se Šumavou. Bere čtenáře jako svéprávného člověka, kterému pouze něco nabízí a je pouze na něm samotném, jaké menu si zvolí.

Právě v těchto dnech vyšel už druhý díl. Má své neodolatelné kouzlo. Neopakuje se, ale doplňuje první díl. Ten jsem si zatím prolistoval (momentálně ho pročítá kolega Miloš Šeda, autor botanické zahrady v Prášilech). Už při prvním prolistování druhého dílu jsem se nemohl odtrhnout. Opět se Pavlu Valtrovi podařilo veledílo se vším všudy, které vypadá skromně, ale je fakt velkolepé. Už se těším, až budu moci se ponořit do této publikace.