Archív

Archív pro ‘zkušenosti’ Kategorie

Šumava je nebo není pro lidi?

valtr_klatovy-01KLATOVY – Ve čtvrtek 30. ledna navečer začala spanilá jízda po republice ing. arch. Pavla Valtra za záchranu Šumavy, zelené Šumavy - krajiny pro lidi. Tento mnoholetý bojovník za zachování krás tohoto přírodního koutku naší vlasti v posledních letech vydal dvě knížky Šumava a její perspektivy I. a II. Donutila ho současná situace. Země se otepluje a Šumava vysušuje. Každou chvíli “díky” bezzásahovosti přicházíme o mnoho přírodních krás. Až je to květena nebo živočichové. Tady si příroda už sama nepomůže, dochází k vysušování Šumavy, cizí dřevinu – smrky – ekoochránci chrání, včetně kůrovce. Ze Šumavy se stává holá krajina… Ještě je ale čas, a tak je potřeba, aby lidé tohle vše zastavili a zachránili svou Šumavu. Pokud nám to bude jedno, pak nejen tzv. ekoochránci zničí Šumavu, ale i přijdeme o spoustu zdrojů pitné vody, kterou nám právě Šumava vytvářela a vytváří.

Pavel Valtr měl tentokrát přednášku v klatovské knihovně. Své povídání o Šumavě doplnil dokreslující projekcí. Navíc představil i svou druhou knížku Šumava a její perspektivy II. Vysvětlil důvod k sepsání dvou objemných knížek A4 a oslovení největších kapacit ze všech oborů ochrany přírody, ekologie, urbanistiky, vodohospodářství, zahradních architektů, ornitologů apod. Společenský sál knihovny byl plný, nakonec knihovnice přidala i další židle.

valtr_klatovy-03Posluchači byli vnímaví, včetně tří zastánců bezzásahovosti Šumavy. Po přednášce, v prostoru na diskuzi se rozproudila živá diskuze mezi zastáncem bezzásahovosti Šumavy, lesákem, a tvůrcem šumavské botanické zahrady v Prášilech Milošem Šedou, který zastává názor, aby Šumava žila společně s lidmi, aby se tady chránila příroda, původní květena a přitom se tady pásl dobytek, aby Šumava byla zelené. Nyní, ne až za sto let. Pavel Valtr zdůraznil vysušování Šumavy… Nakonec se bouřlivá diskuze musela ukončit, protože oba aktéři už zabíhali do takových odborných problematik, že jim většina posluchačů, milovníků Šumavy, vůbec nerozuměla.

sumava_lide-006Pokusme se shrnout současnou situaci

Dogmatická skupinka „teoretických biologů“ chce navázat na nepřirozenou půlstoletou historickou situaci v letech 1938 - 1989 a zamezit přístupnost Šumavy pro obyvatele i návštěvníky Šumavy - vytvářením „zprivatizované experimentální exteriérové laboratoře virtuální divočiny     pod ochranou „vybájeného štítu ochrany tetřeva“. Ironií však je, že tetřev se musel z bezsásahových území přestěhovat do zásahových ploch, kde má příhodnější podmínky pro přežití. Vyslaní inspektoři museli uznat, že k porušení stanovišť nedošlo. Nebylo však řečeno, že nařizovanou bezzásahovostí dochází k  likvidaci řady vymezených chráněných biotopů a druhů.

sumava_lide-002Znepřístupňování kulturní Šumavy, přeměnou na vynucené bezzásahové území, znamená totéž, co zřizování zdi, což je vždy nepřirozené. Alegorií je Berlínská zeď, která měla zabránit setkávání lidí ve směru Východ – Západ, a kde je jí konec? V současnosti dochází na Šumavě k absurdní situaci, kdy fundamentální skupinka, požadující z druhotných, kulturních porostů vytvořit „bezzásahovou divočinu“, a to i přes negativní, evropské a světové zkušenosti, znásilňuje rozumnou většinu.

Kde jsou dávná rašeliniště?

Funkce Šumavy by měla být ochrana přírody jako celku, tzn. ochrana původních biotopů a původních druhů, ale obojí je dnes zcela degradováno. Chybí tradiční extenzivní zemědělské využívání pastvou, ale také environmentální výchova a vzdělávání ekologické principy a zákonitosti (přímo, ne zprostředkovaně), ohleduplnost, citlivost, mít rád přírodu, přitom také místa pro rekreace, odpočinek, život místních obyvatel a plnohodnotnou kvalitu života.

sumava_lide-004K nejatraktivnějším biotopům Šumavy patří rašeliniště se svébytnou květenou. Ta jsou však odvislá od vodního režimu, omezení  nástupu suchomilnějších klečových dřevin. V Tříjezerní slati je naučná stezka, v Jezerní slati je vyhlídková věž, v Chalupské slati povalový chodník, nově bylo zpřístupněno Soumarské rašeliniště, do území většiny rašelinišť je však vstup zakázán.

sumava_lide-001

urbioprojektChráněné ohrožené druhy rostlin jsou z největší části vázány na travnaté plochy bezlesí, ale to neznamená suchou poušť, ale šumavské pláně, množství rašelinišť a vodních ploch. Ty ale bez extenzivního obhospodařování, pastvy býložravců či kosení, sukcesně podléhají smrkové invazi.

valtr_klatovy-02

Bezzásahovostí Šumavu nezachráníme

Hodnoty Šumavy se nám podaří zachránit pouze komplexním ekosystémovým asistenčním přístupem. Citlivý management si vyžaduje většina ohrožených taxonů, například alpský migrant dřípatka horská (Solanella montana). Bez tradičního extenzivního pastevního využívání nedovolí stařina vyrůst konkurenčně slabým ohroženým chráněným druhům.

Co bychom chtěli?

Šumavu jako park přátelský, přitažlivý a komunikativní, přitom otevřený pro milovníky přírody, umožňující poznání a pochopení ekologických principů a zákonitostí. Přitom park pro odpočinek, relaxaci a wellness pobyty, ale také park pro klidové outdoorové sportovce. Chtěli bychom park vyhovující potřebám trvalé udržitelnosti environmentální, ekonomické ale i sociální.

Pavel Valtr: Domácí aktuality

bb-2110. Skalní botanická zahrada Prášily

zahr. arch. Miloš Šeda & Jiří Riki Řeháček, Dr.h.c.

Skalní botanická zahrada Prášily je jedinečným unikátním počinem skutečných milovníků přírody. Jejími autory jsou zahradní architrkt Miloš Šeda, ekologický zahradník firma Ekosad Planá nad Lužnicí & Jiří Riki Řeháček, Dr.h.c. V nejvýše položené botanická zahrada v Čechách, ve výšce 875 metrů nad mořem, na rozloze 2,5 ha, je expozice více než pět tisíc druhů skalniček, původních šumavských rostlin, cibulovin a dřevin. Zahrada vznikla v roce 2005. Její pracovníci provádějí úpravy krajiny a otevřených prostor sídel (Archeopark Prášily, centrum Prášily aj.). Na botanickou zahradu navazuje výběh bizonů. Výhledově má na botanickou zahradu navazovat infocentrum a lázeňský dům. Je nutno podotknout, že velká část předních světových národních parků a významných přírodních území má své velmi atraktivní vzdělávací exteriérové expoziční plochy, mnohdy v návaznosti na návštěvnická centra (nejblíže saské Krušnohoří, Bavorský NP, polské Tatry, …).

bb-1

Budování skalní botanické zahrady - květen až říjen 2013

Ještě předloni tomu nikdo nevěřil, že z bývalé klasické horské botanické zahrady se může vytvořit skalní botanická zahrada. Loni se vystavěly základní skalky českou školou, kdy kameny se neskládají na plocho, ale nastojato. Staví se na jíl a prosypávají čistým pískem. Potřebuje to kvanta kamenů, každý se nehodí a hromady jílu a písku. „Není to žádná legrace, každý kámen máte nejméně třikrát v ruce, zvažujete kam se hodí, či ho máte schovat. Přitom vás honí čas, harmonogram je neúprosný, počasí nemilosrdné, ale výsledek mile potěší. Letos se začaly vysazovat další scenérie - Modrý koutek a začaly práce na kaskádovém potoce, který má končit v rybníčku u lázeňského domu,“ řekl Miloš Šeda.

Je škoda, že v tak malé obci, která má kolem 150 obyvatel se vedou nesmyslné války. Málokdo se zamýšlí nad přínosem celého projektu a nad celkovou koncepcí projektů využívající jedinečných harmonizačních účinků „zeleně“. Navíc budova lázeňského domu, která díky některým projektantům, musela být posunuta nad úroveň potoka, stejně jednou bude, pokud se konečně bude moci dostavět, schována pod skalkami a zelení. To jsou argumenty, které momentální vládnoucí prášilská garnituta nechce slyšet. Vládne i zde nepochopení a snad i závist, že místní rodák Miroslav Zamiška má zájem investovat tady a ne v investičně příznivých lokalitách.

„Mlhy, velké deště a mrazíky letos přišly na Šumavu skoro o měsíc dřív, a tak prášilská botanická zahrada se také dříve uložila ke spánku. Přesto jdeme přesně podle stanoveného harmonogramu. Navíc začala stavba ptačího domu. Radikálně se vyčistil přírodní plot kolem zahrady, všechna místa se uklidila a tak se už nyní můžeme těšit na to, že se na jaře nad Prášily vyhoupne sluníčko, přijdou další milovníci přírody a budeme moci pokračovat,“ dodal Jiří Riki Reháček

Jaro na zahradě

23052012_35_Doba, když na nás vykukuje sluníčko, příjemná teplota nenápadně stoupá, fouká hebký jarní větřík, a tak se nikdy nedá přesně stanovit, že přijde přesně 20. března. Stejně jako letos je vše trochu dále….

Jarní záhony se již začínají probouzet a jarní sluníčko vytahuje paprsky květy cibulovin a některých trvalek. S příchodem jarního počasí se odstartují jarní práce na zahradě. Pro někoho radost, pro jiné pouze starost. Kromě výsadby některých ovocných dřevin, je březen především měsícem řezu. Řezání si v březnu užijeme vskutku dost od čerstvě zasazených ovocných stromů, až po růže a živé ploty. Tím to však zdaleka nekončí. Období klidu odzvonilo i pokojovým rostlinám. Než začnete s jejich hnojením, zkontrolujte, zda některé nepotřebují přesadit či rozmnožit. Dubnové práce jsou tedy v plném proudu, protože máme trochu zpoždění, jak v okrasné, tak i v užitkové zahradě. Začínáme se věnovat setí, výsadbě a přesazování. Kromě toho, je třeba věnovat intenzivní péči i trávníku, aby se opět zazelenal po zimě.

· Je čas řezu růží a živých plotů · Chráníme ovocné dřeviny postřiky · Březen je obdobím výsevu a výsadby · Provzdušňujeme trávník · Seřezáváme vodní a bažinaté rostliny · Přesazujeme pokojové rostliny · Řežeme růže a dřeviny · Řežeme a vysazujeme ovocné stromy · Vyséváme a vysazujeme předpěstovanou sadbu · Je čas pro osetí nového trávníku · Jezírko čistíme a osazujeme · Osaďte truhlíky

180502012_38_Květen je pro zahradu obdobím, kdy doslova kvete celá zahrada. Vše září zelení, stromy pučí a jsou obaleny tisíce květů. I když je již jaro v plném proudu, v polovině května ještě mohou udeřit „zmrzlí muži“ – Pankrác, Servác, Bonifác. V druhé polovině května obvykle jarní sluníčko zahřeje vzduchu i zem a zažehná mrazivá rána. To je nejvhodnější čas pro výsadbu choulostivých rostlin na mráz.

· Vysazujeme neotužilé cibuloviny · Postřikujeme ovocné dřeviny proti nemocem · Sejeme, vysazujeme a sklízíme zeleninu · Je čas přihnojit trávník · Čistíme a zakládáme jezírko · Truhlíky rozzáří balkony a terasy

Výsev zeleniny a bylinek

Na záhony lze v průběhu dubna vysévat téměř všechny druhy zeleniny, například mrkev, saláty, červenou řepu, hrách. Také pro semena aromatických bylin je duben ideálním měsícem k výsevu, ať již na záhony či do nádob. Vytrvalé druhy, jako je levandule, oregano, tymián, máta, šalvěj a další mohou vytvořit působivou bylinkovou zahrádku.

p-1706-2012_27_Jednoletou a dvouletky, jako je kopr, anýz, fenykl, naťová petržel či koriandr se hodí na okraje bylinkové zahrádky, na záhony i mezi řádky zeleniny či jako vroubení zeleninových záhonů, neboť ji pomáhá chránit proti škůdcům.

Vhodné kombinace bylinek a zeleniny:

• majoránka + mrkev • levandule + saláty, růže • saturejka + fazole a cibuloviny • kerblík + saláty a ředkvičky, odpuzuje i slimáky • koriandr + košťáloviny, okurky, jahody, červená řepa • tymián + veškerá zelenina, především listová • bazalka + rajčata, okurky, cibuloviny

Duben je vhodnou dobou pro výsev a domácí předpěstování cuket, vodních i cukrových melounů, rajčat a okurek.

V dubnu lze již vysazovat předpěstované sazenice salátu i brokolice, naklíčené brambory, křen. Do skleníků můžete vysazovat předpěstované sazenice rajčat. Ven je lze vysazovat až v druhé polovině května, kdy pomine nebezpečí mrazíků. Pokud nemáte skleník, je třeba doma pěstované sazeničky rajčat a paprik z výsevů přesadit do samostatných květináčků či větších kelímků, aby měly dostatek prostoru a zesílily.

• Bílá netkaná textilie, kterou lze záhony jednoduše překrýt, urychlí růst sazenic i klíčení semen a také mladé porosty chrání proti škůdcům.

Jarní ošetření pro krásné růže

Do poloviny dubna je vhodné provést základní řez růží. Dále budou potřebovat zálivku a přihnojení.

Půdu pod keři se vyplatí mulčovat kompostova­nou kůrou či štěpkou, můžete vyzkoušet i štěrk nebo oblázky.

22052012_6_Ukončete výsadbu dřevin

Do konce dubna je vhodné ukončit výsadbu ovocných a i okrasných dřevin. Týká se to především sazenic prostokořenných. Stromky a keře zapěstované v kontejnerech můžete vysa­zovat i později, ale bude třeba je bedlivěji zalévat, případně i chránit proti ostrému slunci.

Stálezelené dřeviny (solitéry i živý plot) je vhodné vysazovat až koncem dubna. Konec dubna je také pro většinu ovocných dřevin posledním vhodným termínem k prořezávce. Duben je nejvhodnější pro řez slivoní, meruněk a broskvoní, ale i jabloní a hrušní, pokud rostou příliš bujně.

Do dostatečně prohřáté půdy (alespoň 10 °C) lze již v dubnu vysazovat sazenice vinné révy. Sazenice z podzimní výsadby lze prořezat. Za pří­znivého počasí je vhodné půdu na vinici okopat a révu přihnojit.

Na konci dubna je nejlepší čas pro výsadbu plaménků (Clematis).

Stromy může vysilovat klejotok

Třešně, jabloně, višně a broskvoně, o něco méně pak meruňky, na jaře často trpí klejotokem. Klejotokové rány vznikají po průklestu, ale také poškozením větví mrazem, následkem houbo­vého či bakteriálního onemocnění. Podporují je také nevhodné pěstební podmínky, jako je přemokřená půda, nadbytek dusíku a nedostatek vápníku.

• Klejotokovým ranám je nejlepší předcházet výsadbou stromů na vhodné stanoviště, vylehčováním půdy a vápněním podle potřeby, zimní ochranou kmenů.

• Po prořezávce je třeba všechny řezné plochy ošetřit štěpařským voskem, aby nebyly vstupní branou infekcí.

• Již vzniklé klejotokové rány je třeba vyříznout tak, aby bylo odstraněno všechno poškozené pletivo a řezné plochy ošetřit 2%roztokem modré skalice. Po zaschnutí se zatřou štěpařským voskem.

Dubnová strategie proti chorobám a škůdcům

• Pokud budete plevel plít včas a půdu chránit mulčem, ušetříte si práci v dalších měsících.

• Pokud bude v dubnu chladné a vlhké počasí, je třeba zopakovat ošetření broskvoní proti kadeřavosti.

• Stromy, jejichž pupeny jsou zamořeny vajíčky svilušek, je vhodné již v dubnu ošetřit.Účinné jsou nejen insekticidy, ale i pro okolí zcela neškodné přípravky na bázi olejů, které neublíží slunéčkům a zlatoočkám. Kromě savých škůdců účinkují například i proti květopasu jabloňovému – ošetření je třeba provést v době rozevírání pupenů.

• Duben je vhodný pro ošetření strupovitosti jabloní a hrušní.

• Proti pilatkám, které napadají jabloně i slivoně a jejichž larvy mají na svědomí červivost plodů, je účinná mechanická ochrana. Do korun rozvěste bílé lepové desky, a to ještě před rozkvětem stromů.

• Rybízy napadené atraknózou je třeba ještě před rozkvětem ošetřit. Nezbytné je také shrabat a zlikvidovat spadané listí, pokud zbylo z podzimu. Prevencí proti této chorobě je pak vhodné stanoviště, prořezávka keřů, aby byly prosvětlené a provzdušněné, a výsadba odolných odrůd (například Korál, Rubilo, Tatran, Primus, Holandský červený).

• Začněte včas s opatřeními proti slimákům. Biologická ochrana i ekologicky šetrné přípravky, které jsou na zahrady nejvhodnější, jsou nejúčinnější na slimáky v mladém stadium.

• I na počátku dubna můžete vyvěsit ptačí budky, pokud na zahradě stále chybí. Obsadit je mohou ptáci, kteří dosud nenašli vhodné místo pro hnízdění a budky jim poskytnou záchranu na poslední chvíli. A pokud zůstanou prázdné, nevadí, poslouží jako zimní úkryt, příští rok se již nájemníci jistě nastěhují a pomohou s likvidací přemnoženého hmyzu.

p-1706-2012_33_Svěží zelený trávník

Koncem dubna přichází na řadu první sečení trávníku – je třeba s ním započít včas, ale nůž ponechejte raději výše. Posekanou trávu je nej­lepší využít jako mulč kolem keřů a stromků, především nově vysazených sazenic – zabrání nadměrnému vypařování vody a také brání v růstu plevelům.

Na méně exponovaných plochách můžete místo trávy vysít polštářovité a plazivé trvalky, například rozchodníky, mateřídoušku, barvínek, mařinku. Vyžadují méně údržby, v dospělosti nepotřebují zálivku ani hnojení, poskytují potravu včelám a motýlům. Můžete vybírat z mnoha okrasných plazivých variet. Na jaře můžete rovněž založit krásnou a pestrou květinovou loukou.

Koncem měsíce je vhodné trávník poprvé při­hnojit. Využijte deštivého počasí, nebo hnojivo aplikujte s dostatečnou zálivkou. Pokud nechcete při péči o trávník plýtvat penězi a ohrožovat pří­rodu, vyzkoušejte domácí rostlinné výluhy, které jsou bohaté na dusík a pro trávník proto ideální.

180502012_23_Pro letní kvítí - nejkrásnější zahrada kvete od jara do podzimu

– podle toho volte výběr druhů. Potěšíte nejen sebe, ale i včely, motýly a čmeláky.

• Všechny trvalky, které kvetou v létě a na podzim, můžete v dubnu rozmnožovat dělením trsů. Lze také vysazovat nové sazenice i vysévat semena.

p-0306-2012_5_• Je ideální čas k osazení skalky. Vysokohorské a stálezelené skalničky potřebují vydatnou závlahu.

V druhé polovině dubna lze vysazovat okrasné květiny, jejichž hlízy přezimovaly na bezmrazém místě.

Mečíky je třeba zasadit hluboko, aby se v době květu nevyvracely. Pokud je vysadíte postupně ve více etapách, budou vás jejich elegantní květy těšit déle.

Hlízy jiřin je vhodné před výsadbou namočit na několik hodin do vlažné vody, která podpoří rychlé rašení.

Lahodné měsíční jahody se hodí i na balkón

Měsíční jahody jsou oblíbené pro výraznou chuť a vůni lesních jahod a také dlouhé období sklizně. Pokud je vysejete v dubnu, přinesou úrodu ještě na sklonku léta.

• Pěstují se dobře v nádobách i závěsných košících, kde jsou nejen užitečné, ale i velmi estetické – v době květu i plodu.

• Substrát by měl být výživný a lehký, na dno nádoby umístěte vrstvu drenáže.

• Semena klíčí nejlépe při teplotě 18°C. Nejlepší mikroklima jim v době vzcházení poskytne zakrytí folií či perforovaným průsvitným plastem.

Fóliové kryty a netkaná textilie okurkám svědčí

Více práce, ale také větší uspíšení sklizně nežli nakličování, přinese použití nízkých foliových krytů. Mohou být i z bílé netkané textilie, která lépe větrá.

• Z plotového drátu vytvoříme oblouky šíře asi 50-70 cm a výšky 20-30 cm.

• Přetáhneme je bílou netkanou textilií nebo fólií a boky a čela trochu zahrneme hlínou.

• Čela uvolníme po polovině května, a počátkem června už vše kvete.

• Textilie nebo folie se odstraní, a za 2-3 týdny sklízíme naplno.

Předpěstované sazenice mají náskok

Předpěstování sazenic a jejich výsadba do pole nebo do fóliovníku či skleníku je náročná, ale velice výhodná práce – umíme-li ji a máme-li na ni čas.

Někde je sice možné ještě dnes koupit hotové kvalitní sazenice například okurek, paprik… Ale většinou si zahrád­káři pěstují sadbu sami. Na které momenty při předpěstovávání je třeba nejvíce dbát?

Doba výsevu

Ať už ve skleníčku, nebo za oknem, vypěstování kvalitní sazenice, například okurek, paprik, trvá asi 3 až 4 týdny. Datum výsevu tedy volíme podle toho, kam pak sazenice budeme vysazovat: Na záhon v zahradě (a zda při tom použijeme nízký kryt z netkané textilie nebo folie či nikoli), nebo do skleníku či fóliovníku.

Kam vysévat

Vlastní skleníček je lepší, ale předpěstovat okurky, papriky lze i za oknem v bytě. Zde však musíme dbát, aby teplota v noci byla zřetelně nižší, než tep­lota ve dne, jinak se rostlinky „vytahují“ a špatně se potom i sázejí.

Chceme-li si „pohrát“, pak vysejeme semena do mělké misky, a vzešlé rostlinky ve stadiu dělož­ních lístků teprve vysadíme do kelímků, a to hluboko – až po děložní lístky. Taková sadba je pak velice kvalitní.

Papriky se běžně dávají po dvou do kelímku, ale okurky dáváme nejlépe jen po jedné - dvojice bývají vytáhlé a nekvalitní.

Do čeho vysévat

Většinou sejeme do plastových kelímků o prů­měru asi 6-9 cm, které musí mít ve dně otvor pro odvod přebytečné vody při zálivce.

• Okurkám vyhovuje hrubší, dobře propustná zemina.

• Substrát má mít zásobu živin na několik týdnů. Jako zemina je velmi vhodný zahradnický raše­linový substrát. Ale často se setkávám s tím, že ani substrát z jednoho pytle není zcela stejnorodý. Některé rostlinky po vzejití mají slabé a žluté děložní lístky a výrazně se opožďují ve vývoji. Pomůže přihnojení roztokem komplexního hnojiva s převahou dusíku, ale zpoždění zůstane. Proto hned po vzejití všechny rostlinky přihno­jím hnojivým roztokem, a výsledek je dokonalý.

Vlastní výsadba na stanoviště

V malém rozsahu (na zahrádce) je velmi vhodná výsadba „na vodu“:

• Do vykopaných jamek nalijeme vodu a necháme vsáknout.

• Rostlinky okurek vysadíme ne příliš hluboko, spíš šikmo, a zasypeme je sušší zeminou vykopanou z jamky.

• Po výsadbě ještě zalijeme. Rostliny pak rostou opravdu jako z vody.

p-2006-2012_21_Mulčování šetří práci, čas, energii i kvalitu půdy

• Pokrývka chrání půdu před vysoušením slunečními paprsky a snižuje tak potřebu zálivky

• Silné deště povrch půdy nerozbahní, vítr pak neodnese jemné částice pryč

• Je chráněna struktura půdy i půdní organismy, což se příznivě projeví na úrodnosti půdy i zdraví a vitalitě rostlin.

• Mulč zabraňuje tvorbě nežádoucího mulče i výživu pro půdní organismy a také dusík škraloupu na povrchu půdy a snižuje tak pro rostliny.

Musí se provádět provzdušňování a okopávání. Půda zůstává přirozeně kyprá a vzdušná, je v ní méně houbových chorob, neboť škodlivé organismy přednostně napadají zeslabené kořeny.

• Důkladná vrstva mulče potlačuje růst plevelů. Mulčovací textilie či papír je zcela eliminují.

Jak mulč správné pokládat?

Pro budoucí úspěch je zásadní stav půdy před mulčováním. Jakékoli mulčovací materiály se kladou zásadně na kyprou půdu. Je-li před nastýláním půda příliš utužená, se zničenými vzdušnými póry, mulč ji již vylepšit nemůže. Naopak brzdí vypařování vody, což může na růst rostlin působit negativně.

Posečená tráva i plevel

Jemně nasekaná tráva ze sekačky je pro mulčování ideální.

Kromě trávy jsou vhodné i volně rostoucí byliny, například kostival, kopřiva, řebříček, pampeliška, jitrocel, hořčice, ptačinec. Musíme je ovšem sklidit včas, dokud nenasadí semena.

Posekaná tráva i plevel přináší kromě všech výhod

• Používáme-li lehký, vzdušný a kyprý materiál, může být nastýlka silná 2–3 cm.

• U těžkého, kompaktnějšího materiálu, jako je například nadrobno posekaná tráva, stačí jen tenká vrstva kolem 1 cm. Pod příliš silnou vrstvou mulče by měly půdní organismy málo vzduchu a vrstva nastýlky by mohla zahnívat. Vzniklé látky, které se deštěm dostanou ke kořenům rostlin, by pak brzdily jejich růst. Tenká vrstva nastýlky však poměrně rychle zetlí, takže ji musíme obnovovat.

• Čerstvý materiál láká slimáky. Pokud se na vaší zahradě vyskytují, před použitím nechejte mulč zaschnout.

Sláma

Nastýlka ze slámy izoluje, a proto se zpočátku půda hůře zahřívá. Pokud ji nasteleme na již prohřátou půdu, je ideálním mulčem, který nesvědčí ani slimákům. Má výborný ochranný a tlumicí efekt, proto lze slámový mulč doporučit zejména tam, kde do dané kultury musíme často vstupovat – například u jahod. Vhodný je pro celou zeleninovou zahradu.

Mulčovací kůra či štěpka dřevnaté materiály však nepatří na zeleninové záhony, protože zprvu poutají dusík a ochuzují tak půdu. Nehodí se ani k vysloveně vápnomil­ným rostlinám. Štěpku si můžete vyrobit i doma pomocí štěpkovače z přebytečných větví.

Oblázky a štěrk

Alternativním mulčem jsou i nerostné materi­ály. Například oblázky, které dobře akumulují teplo, vyhovují bylinkám, pod kterými také velmi pěkně vypadají. Štěrkové mulče se hodí pro výsadby okrasných suchomilných rostlin i na skalky. Ostrý štěrk odrazuje slimáky.

Živý, zelený i kvetoucí mulč

• V zeleninové zahradě lze velmi dobře užívat podsevy, například špenát nebo salát, v podstatě smíšené kultury o více patrech.

• Na záhonech s trvalkami a dřevinami lze volné plochy ozelenit polštářovými a půdopokryvnými rostlinami.

• Pro stinná místa se jako mulč nabízí mařinka vonná,  barvínek menší či břečťan.

Hnojivo potřebují ke zdárnému růstu a plození téměř všechny pěstované rostliny, protože pře­těžovanou půdu rychle vyčerpají. S výživou pro rostliny jsou proto velké trhy, můžeme si vybrat z množství speciálních i univerzálních hnojiv… nebo používat přirozený, uzrálý hnůj a kompost. Ty zajistí zdravou a úrodnou půdu, rostliny je však nemohou využít okamžitě. Skvělým doplň­kem jsou proto rychle působící a rostlinami velmi dobře přijímaná tekutá hnojiva, která si můžeme připravit sami z rostlin. Nejvíce je užijeme na jaře a v létě.

Jak působí rostlinné výluhy?

Kromě vzácného zinku či železa jsou v rostlin­ných výluzích, jíchách, i látky podporující růst a příznivě ovlivňující obranyschopnost proti chorobám. Klasický dusík, fosfor, draslík je totiž pro složitý komplex rostlinného těla málo. Rost­linným výluhem naopak můžeme vše nejlepší z těla použitých rostlin poskytnout těm rostou­cím, v účinné komplexu. Výběrem rostlin pak můžeme ovlivnit i složení budoucího hnojiva. Některá jsou vysoce dusíkatá a silně posilující růst, jiná podporují obranyschopnost rostlin před chorobami i škůdci a jejich celkové zdraví.

Jak je připravit?

Stačí nám vhodná nádoba, voda, posečené rost­liny a čas na zkvašení.

• Rostliny vložíme do nádoby, která může být plastová, dřevěná, z kameniny, ale neměla by být kovová, protože by brzy zkorodovala.

• Pokud je nasekáme, bude výluh zkvašený a tudíž hotový dříve.

• Nádobu rostlinami naplníme ze tří čtvrtin a poté zalijeme vodou – nejlépe měkkou dešťovou – tak, aby byly všechny ponořené.

• V následujících dvou až čtyř týdnech bude výluh kvasit, v čemž mu můžeme pomoci denním promícháním.

• Výluh bude hotový, až přestane pěnit a získá tmavou barvu. Rostliny se z velké části rozpustí a zbytek klesne

Je třeba počítat s tím, že proces doprovází určitý zápach a nádobu proto umístit na vhodné místo. Pokud do směsi přidáme nehašené vápno, zápach se zmírní. Vápno svědčí i samotnému správnému kvašení a výslednému hnojivu, ovšem pouze v případě, že jej nechystáme pro vápnostřezné druhy rostlin.

Jak je používat?

Rostlinné výluhy jsou velmi silné – je nezbytné je vydatně ředit.

• Optimální poměr pro měsíční hnojení bývá díl hnojiva na devět dílů vody, u častěji hnojených mladých sazenic výluh zředíme dvojnásobně.

• Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1:50.

• Hnojit rostliny výluhem je vhodné za deště či po něm, nikoli za horkého slunného počasí. Za sucha musíme ještě notnou dávku vody přidat.

Výživný postřik na listy

Hnojivo by nemělo přijít do přímého kontaktu s listy, ale vpít se do blízkého okolí rostlin. Ovšem velmi naředěné výluhy některých jemněji působících rostlin – například kostivalu – lze použít i jako hnojivo rozprašované přímo na listy.

Z čeho hnojicí výluhy připravit?

• Snad nejvděčnějším základem rostlinného hnojiva je kopřiva. Kopřivový výluh prospívá zelenině i okrasným rostlinám. Obsahuje velké množství dusíku a vhodný je především v období růstu.

Medicína pro rostliny

Zdraví, odolnost a obranyschopnost rostlin mohou podpořit výluhy z těch samých bylin, které pomáhají i našemu zdraví.

• Pokud máme dostatek heřmánkových květů, vložíme 100 gramů do litru dešťové vody a necháme v ní alespoň týden. Používat jej můžeme silnější – postačí ředěný v poměru 1:5.

• Heřmánek rostliny posiluje, chrání klíčící rostliny před houbovými chorobami a plísněmi a podporuje jejich další zdravý vývin. Pokud jej neředěný aplikujeme na kompost, urychlíme a ozdravíme tím rozkladné procesy.

• Zeleninu může dále posilovat i jiná zelenina – když na výluh použijeme odpadové listy z kapusty, červené řepy, rajčat. Kvalitní výživné hnojivo poskytne v podstatě jakýkoli plevel – pouze nesmí obsahovat již zralá semena, která bychom spolu s výluhem zaseli zpět do záhonů.

• Zdravý růst podporuje také měsíček, máta, žebříček, levandule, yzop, tymián či meduňka.

• Pampeliška prospívá nejvíce ovocným dřevinám a podporuje kvalitní úrodu.

• Výluhy, které slouží spíše k podpoře zdraví rostlin než jako vydatné hnojivo, se mohou připravovat i bez kvašení – pouze luhováním.

Zahrada nabízí živý kontakt s přírodou a jejími pro-měnami: Na jaře se probouzí ze zimního spánku, v létě rozvíjí do plné krásy, na podzim se chystá k odpočinku. Raší, pučí, kvete, odkvétá, plodí, spí, aby nabrala nové síly. Člověk může celý ten zázračný koloběh s vlastním přispěním sledovat.

Nadvláda jehličnanů zahradě neprospívá

Je škoda, že mnohým zahradám, které dnes vznikají kolem nových domů, chybí nápaditost.

Poněkud jednotvárně využívají podobné prvky, především zakrslé, pomalu rostoucí jehličnany. Ty jsou sice také dekorativní, ale jen výjimečně dovedou vytvořit živoucí krásu pouze samy.

Zahrada by však neměla být jen „bezúdržbo­vým“ doplňkem domu a venkovního posezení. Každému, kdo zahradu vnímá právě opačně, tedy jako místo, které si zasluhuje tvůrčí přístup s dávkou fantazie, nabízíme několik rad a tipů pro výsadbu. Za rozkvetlou zahradu vám podě­kují i motýli, včely, čmeláci.

Květiny potřebují společnost

Nejenom člověk, i květina je tvorem společen­ským. Její krása nejlépe vynikne, když je vysa­zena ve skupině. Platí to pro letničky stejně jako pro trvalky.

Luční kvítí krásně svítí

Opakem skupinové výsadby jsou květinové louky, na které vysadíme nebo vysejeme trvalky a letničky ve skutečné směsi, ale s opakujícími se druhy.

Podepřete vysoké trvalky

Ostrožky, kopretiny, floxy mají tendenci v době květu poléhat a zakrýt nižší rostliny. Poskytněte jim už předem oporu, třeba v podobě konstrukce z březových větví. Výhony trvalek jimi prorostou a listy rostlin oporu zakryjí. Na podzim kon­strukci i se zbytky rostlin ze záhonu odstraňte.

Neúnavné letničky vždy potěší

Jsou sice náročnější na pěstování, ale v zahradě jsou přece jen nezastupitelné - hlavně svým dlouhým a intenzivním kvetením. Znáte květinu, která kvete déle, neúnavněji a je na pěstování méně náročná než aksamitníky ? Rovněž květy aster, ostálek, slunečnic či lichořeřišnic jsou na zahradě nenahraditelné.

p-1706-2012_17_Trvalky jsou skromnější než letničky

Trvalky jednou vysazené a na záhonu už zabyd­lené vyžadují méně péče než letničky. Některé však kvetou kratší dobu a po odkvětu úplně zatahují (srdcovka). Uvolněné místo by měly zaplnit sousední, později se rozvíjející trvalky nebo vysazené letničky.

Jiné trvalky je vhodné po odkvětu seříznout. Obrazí a často vykvetou do podzimu ještě jednou, i když slaběji (ostrožka, kohoutek chalcedon­ský, vlčí boby). A pak jsou trvalky, které kvetou nenápadně, ale jsou ozdobné díky svým listům po celý rok – bohyšky, geránie, barevné formy šalvěje lékařské. Pryšec mnohobarvý kvete na jaře jasně žlutými květy a jeho listeny zdobí zahradu až do podzimu.

Záhon uspořádejte podle velikosti

Vysoké rostliny stavte do pozadí, nižší před ně a kobercové trvalky nebo letničky dopředu. Není vždy snadné tohle pravidlo dodržet - odrůdy v rámci jednoho druhu, ale i vegetativně rozmno­žené rostliny téhož původu se mohou výškově značně lišit.

Slabší potřebují pomoc

Ani nejlepší zahradník se nevyhne tomu, že se některá trvalka vymkne kontrole a utlačuje své sousedy. Často je to boj nerovný a je na nás, aby­chom slabším jedincům pomohli. Výrazně rozrůs­ tajícími se trvalkami jsou například lysimachie a anemonky, z bylinek máta peprná.

Od jara do pozdního podzimu může na zahradě něco kvést

• Bílé čemeřice a žluté záplavy narcisů jsou v plné kráse už v době kdy ostatní trvalky jenom nesměle vystrkují první lístky. Podobně jarní zahradu oživí i další okrasné cibuloviny.

• Když na podzim už skoro všechny trvalky odkvetou, podzimní astry a chryzantémy ještě naposled rozzáří usínající zahradu.

• Ani zima ale nemusí být obdobím prázdna. Vychutnejte si jinovatkou obalené trávy nebo lístky růží.

p-1706-2012_15_Hrajte si s barvami

Zahrada zrcadlí vkus a estetické cítění maji­tele. Příroda je barevná, proto nemůžete smí­cháním barev nic pokazit. Pokud však máte dostatek prostoru, věnujte výběru a kombinaci barev pozornost.

• Kombinace žluté a modré působí jasně a elegantně.

• Růžovočervené odstíny spolu s bílou dodávají zahradě vzhled čistoty

• Můžete vytvořit i čistě bílý nebo čistě modrý záhon. Vkusně jej doplní trvalky s plstnatými a stříbrně zbarvenými listy.

Nezapomeňte na okrasnou zeleninu

Tradiční dělení na zahradu okrasnou a zahradu užitkovou patří minulosti. Propojení těchto dvou funkcí zahrady je dnes moderní. Ovšem již dávno existovaly okrasné zeleninové zahrady. Bylinky, barevné saláty, asijská listová zelenina, magold, cukety, pnoucí fazole… s trochou fantazie je snadno zakomponujete do zahrady a vychutnáte jejich kouzlo na záhonu i na talíři. Teprve podzimní chladné noci probudí barvy okrasné kapusty.

Nebojte se zasnít

Postavte si lehátko doprostřed plochy, kterou hodláte přetvořit, a sněte. Sledujte, odkud vychází slunce a kde zapadá, kam svítí naplno a která místa jsou v polostínu. Poslouchejte zvuky ulice a najděte si optimální místo pro klidnou zelenou

Připravili: Hana Kováříková, Peter Gajdošin, Jana Bucharová. Jiří Riki Řeháček a další.

Categories: Rady, zkušenosti Tags:

Úprava zeleně i jinde - taková drobnost, které také potěší

elk_4PLANÁ NAD LUŽNICÍ - V sobotu 10. září se konal u vzorového domu Elk den otevřených dveří, kde k dispozici byli všichni prodejci, bohaté občerstvení, dívka s malováním na tělo…

Ale vše by nedopadlo tak dobře, kdyby se radikálně neupravovala zeleň. O výměnu krytů na světla nebo vygruntovat, na to stačili firmě vlastní síly, ale každá zeleň chce své. Firma EKOSAD na vše dostala týden… Zarostlá zahrada, přerostlé keře, neošetřovaný trávník, rozrostlý jalovec….

elk_3elk_5Co vlastně vyrábí ELK?

Dřevostavby, montované nízkoenergetické a pasivní domy na klíč a sruby ELK reprezentují vysokou kvalitu, vynikající poměr ceny a výkonu a permanentní inovační proces. ELK je jedničkou na evropském trhu dřevostaveb, montovaných nízkoenergetických a pasivních domů a srubů. Od roku 2006, kdy byly v Brně a Plané nad Lužnicí otevřeny první vzorové dřevostavby ELK, prodává své montované domy a sruby i v ČR. V roce 2009 prodal ELK u nás cca 70 montovaných rodinných domů a srubů. Domy ELK mají výborné tepelně-izolační vlastnosti, a proto mají dřevostavby ELK přívlastek nízkoenergetické.

elk_6Skupina ELK staví již více než 30 let montované a srubové domy a vytvořila již pro tisíce rodin jejich domov. Domy ELK jsou “domy pro život”, ve kterých se jejich obyvatelé cítí stále dobře. Jsou to domy, které nabízejí prostor pro často bouřlivý rodinný život, pro individuální a soukromou sféru, pro bezpečnost a jistotu vlastních čtyř stěn. ELK je rakouský podnik, a s velkým počtem závodů a poboček a nabyvatelů licence je úspěšný i mezinárodně. Skupina ELK je číslo jedna na evropském trhu dřevostaveb a srubů, a přesto zůstal rodinným podnikem. Jako zakladatel, resp. představenstvo podniku zaručuje rodina Weichselbaumů osobně nejvyšší kvalitu, vynikající poměr mezi cenou-výkonem a rozsáhlý servis.

Další fotografie na: http://rehacek.rajce.idnes.cz/Zahrada_Elk_Plana_nad_Luznici/http://rehacek.rajce.idnes.cz/Prezentace_Elk/

Categories: Ostatní, zkušenosti Tags: