Archív

Archív pro ‘Rady’ Kategorie

Omlouváme se… a jak je vidět, tak zase nefunguje…

Jak je vidět, tak tento eBlog.cz stávkuje. Buď nejde nebo z něj zmizely celé archivy fotografií. Už nevím, a tak se snažíme vše přesouvat na www.rehacek1957.wordpress.com/category/ekosad/

Hnutí Život povstalo jako bájný fénix aneb Když Zelení tak jinak zelení

logo-hnutizivotZemě se otepluje a Šumava vysušuje. Každou chvíli “díky” bezzásahovosti přicházíme o mnoho přírodních krás. Příroda si už sama nepomůže. Dochází k vysušování Šumavy. Cizí dřevinu - smrky – tzv. „ekoochránci“ chrání, včetně kůrovce. Ze Šumavy se stává mrtvá krajina. Ale je ještě čas tuto zrůdnost zastavili a zachránili i svou Šumavu. Pokud nám to bude jedno, potom my s tzv. „ekoochránci“ zničíme nejen Šumavu, ale také přijdeme o spoustu zdrojů pitné vody, kterou nám právě Šumava vytvářela a vytváří. Navíc Šumava byla vždy přívětivá k lidem, kteří tady nacházeli práci a obživu. A jak je to dnes? Šumava se vylidňuje…

V pátek 19. září 2014 vznikla občanská ekologická iniciativa Hnutí Život. Je to seskupení nespokojených občanů se způsobem tzv. „ochrany přírody a krajiny“. Buďme skutečnými ochránci přírody a hospodáři zdravé krajiny. Snad už nebude pozdě.

Ustavujícími členy jsou

- Prof., RNDr. Jan Čermák, CSc, ekolog, geobiocenolog, fyziolog (výzkumné pobyty ve světě)

- Petr Martan, lesník (velké množství publikací o Šumavě, kandidát na senátora)

- Ing. arch. Pavel Mařík, architekt („krajinářské“ projekty z oblasti Šumavy)

- Ing. Václav Mazín, PhD., pedolog (řada publikací k tématu zemědělské krajiny)

- Ing. Jaroslav Novák, energetik (účast na významných českých koncepcích)

- Ing. František Nykles, bývalý předseda Svazu šumavských obcí a člen Rady NPŠ (publikace o Šumavě)

- Ing. Karel Simon, lesník, bývalý pracovník ČIŽP (soudní znalec, množství posudků Šumavy)

- Ing., aut. arch. Pavel Valtr, ekolog, krajinář, urbanista (publikace Šumava a její perspektivy I,II, Květena světových regionů v souvislostech I-VIII)

Přihlášky do Hnutí Život

s uvedením: jméno a příjmení, tituly, adresa bydliště, kontakt: e-mail nebo tel., profesní a zájmový obor, pracoviště, autorizace, soudní znalec, EIA/SEA/Natura

- email: valtr.p@volny.cz , výhledově na samostatných webových stránkách

- poštou: Pavel Valtr - UrbioProjekt, ateliér urbanismu, architektury a ekologie, 301 64 Plzeň, Bělohorská 3

Dotazy: tel. 606 616 400

Působnost: Česká republika a Evropská unie

Nosný program

Charakteristika činnosti

- napomáhat vyváženému udržitelnému vývoji environmentálnímu, ale i ekonomickému a sociálnímu, ekologické stabilitě a vyvážené ochraně přírody a životního prostředí obyvatel při komplexním pohledu a celistvém (holistickém) přístupu (širší a zpětné vazby)

- napomáhat současné světově moderní ochraně přírody a krajiny spočívající v ekosystémové asistenční pomoci směřující k postupné obnově a vytváření přírodních biotopů a přírodě blízkých společenstev a zachování krajinných hodnot

- napomáhat výchovné a vzdělávací činnosti k poznávání a citlivému vztahu k přírodě a harmonickému soužití s přírodou ve smyslu světových biosférických rezervací UNESCO (které doposud nejsou ani vedené v ústředním seznamu MŽP ČR - AOPK), zpřístupňování těchto území a citlivé péči (extenzivní využívání býložravci a další péče k udržení žádoucí biodiverzity)

- zamezit „suché revoluci“ na území národních parků, tj. naoktrojovaným nezodpovědným rozsáhlým a rychlým plošným disturbancím - rozpadu lesa, za podpory hmyzích škůdců, k výrobě odcivilizované a znepřístupňované virtuální „přírodní divočiny“, reprezentované suchými lesy, s fatálními dopady na biodiverzitu, mezoklima, vazbu CO2, retenční schopnosti a vodní hospodářství, zachování úrodnosti půd, ekonomiku a obyvatelstvo a to bez obecného souhlasu a racionálního zdůvodnění, ideologickou skupinkou prosazující bezzásahovost, resp. pouze přírodní procesy, bez celostního pohledu - širší a zpětné vazby, za militantní podpory a spekulativního odůvodňování Hnutí Duha, k nimž došlo v NP Šumava již na třetině území s rozsáhlými škodami

- ochrana environmetálního veřejného zájmu, tj. ochrana životního prostředí a ochrana přírody a krajiny, zdravého života, zdravé přírody a zdravé krajiny v legislativních, koncepčních a realizačních procesech k zachování živé, biologicky a vodohospodářsky stabilizované a přístupné soustavy chráněných území.Zásady a principy činnosti Hnutí Život

- přístupnost Hnutí Život pro všechny, souhlasící se zásadami a principy činnosti, bez ohledu na pohlaví, národnost či náboženské vyznání

- obhajovat kvality života jako nejvyšší hodnotu a její různorodost - bezzásahovostí ve zkulturněných biotopech vznikají degradovaná, unifikovaná, ekologicky a vodohospodářsky nestabilní společenstva, což je možno celosvětově doložit při jejím zpouštňování

- sledovat vzrůstající stresové faktory (oteplování, vysušování, přívalové srážky, množství a kvalita vod, eroze a půdní úrodnost, absorpční schopnosti) ve vazbě na biotopovou degradaci, expanzivní a invazní druhy i patogeny a napomáhat řešení vznikajících problémů

- zajišťovat odborná a vědecká posouzení a hodnocení, týkající se vymezeného oboru činnosti

- vycházet z vědecké diskuze, tedy ne z nepodložených, spekulativních a iracionálních ideologických tvrzení a studovat současně zpracované studie

- prosazovat rovné (spravedlivé) využívání sdělovacích prostředků i finančních zdrojů při zajišťování, ochraně a tvorbě životního a přírodního prostředí

- podporovat uchování či zlepšení biodiverzity území ČR, zejména velkoplošných chráněných území, kterým díky „bezzásahovosti“ hrozí homogenizace, jejich vyvážené využívání, udržitelnou biotopovou a vodohospodářskou stabilitu

- podporovat vyvážené, citlivé a nepoškozující využívání přírodních území pro vzdělání, výchovu a rekreaci - sledovat dopady vývoje přírody a krajiny na obyvatelstvo i návštěvníky (vývoj biodiverzity, nenarušování krajinného rázu, kvalita životního prostředí, ekonomický a demografický vývoj i návštěvnost)

- sledovat bezprávné osobní represe při obhajobě přírody a životního prostředí, spekulativní jednostranné stížnosti či jednoúčelové posudky a hodnocení i odložené soudní žaloby týkající se škod při „výrobě divočiny“.

Základní sledovaná témata

1) biotopové předpoklady udržitelného vývoje, využití principu „biologické pumpy“ při cirkulaci vody v území a eketonového efektu pro zajištění biodiverzity v ochraně a tvorbě krajiny

2) jemná lesnická péče při postupném převodu lesů na přírodě blízké v chráněných územích

3) zemědělská péče / údržba chráněných území k zajištění biodiverzity a krajinných hodnot - zachování bezlesí na něž je vázána většina vzácných a chráněných rostlin (převážně heliofilních) extenzivním využitím býložravci

4) bilance a retence vody, energií a CO2

5) vzdělávací, výchovné a citlivé turistické a rekreační využití chráněných území a výzkum

6) udržitelný demografický vývoj

7) celková koncepce vyváženého a harmonického využití chráněných území.

Categories: Ostatní, Rady, zkušenosti Tags:

Jaro na zahradě

23052012_35_Doba, když na nás vykukuje sluníčko, příjemná teplota nenápadně stoupá, fouká hebký jarní větřík, a tak se nikdy nedá přesně stanovit, že přijde přesně 20. března. Stejně jako letos je vše trochu dále….

Jarní záhony se již začínají probouzet a jarní sluníčko vytahuje paprsky květy cibulovin a některých trvalek. S příchodem jarního počasí se odstartují jarní práce na zahradě. Pro někoho radost, pro jiné pouze starost. Kromě výsadby některých ovocných dřevin, je březen především měsícem řezu. Řezání si v březnu užijeme vskutku dost od čerstvě zasazených ovocných stromů, až po růže a živé ploty. Tím to však zdaleka nekončí. Období klidu odzvonilo i pokojovým rostlinám. Než začnete s jejich hnojením, zkontrolujte, zda některé nepotřebují přesadit či rozmnožit. Dubnové práce jsou tedy v plném proudu, protože máme trochu zpoždění, jak v okrasné, tak i v užitkové zahradě. Začínáme se věnovat setí, výsadbě a přesazování. Kromě toho, je třeba věnovat intenzivní péči i trávníku, aby se opět zazelenal po zimě.

· Je čas řezu růží a živých plotů · Chráníme ovocné dřeviny postřiky · Březen je obdobím výsevu a výsadby · Provzdušňujeme trávník · Seřezáváme vodní a bažinaté rostliny · Přesazujeme pokojové rostliny · Řežeme růže a dřeviny · Řežeme a vysazujeme ovocné stromy · Vyséváme a vysazujeme předpěstovanou sadbu · Je čas pro osetí nového trávníku · Jezírko čistíme a osazujeme · Osaďte truhlíky

180502012_38_Květen je pro zahradu obdobím, kdy doslova kvete celá zahrada. Vše září zelení, stromy pučí a jsou obaleny tisíce květů. I když je již jaro v plném proudu, v polovině května ještě mohou udeřit „zmrzlí muži“ – Pankrác, Servác, Bonifác. V druhé polovině května obvykle jarní sluníčko zahřeje vzduchu i zem a zažehná mrazivá rána. To je nejvhodnější čas pro výsadbu choulostivých rostlin na mráz.

· Vysazujeme neotužilé cibuloviny · Postřikujeme ovocné dřeviny proti nemocem · Sejeme, vysazujeme a sklízíme zeleninu · Je čas přihnojit trávník · Čistíme a zakládáme jezírko · Truhlíky rozzáří balkony a terasy

Výsev zeleniny a bylinek

Na záhony lze v průběhu dubna vysévat téměř všechny druhy zeleniny, například mrkev, saláty, červenou řepu, hrách. Také pro semena aromatických bylin je duben ideálním měsícem k výsevu, ať již na záhony či do nádob. Vytrvalé druhy, jako je levandule, oregano, tymián, máta, šalvěj a další mohou vytvořit působivou bylinkovou zahrádku.

p-1706-2012_27_Jednoletou a dvouletky, jako je kopr, anýz, fenykl, naťová petržel či koriandr se hodí na okraje bylinkové zahrádky, na záhony i mezi řádky zeleniny či jako vroubení zeleninových záhonů, neboť ji pomáhá chránit proti škůdcům.

Vhodné kombinace bylinek a zeleniny:

• majoránka + mrkev • levandule + saláty, růže • saturejka + fazole a cibuloviny • kerblík + saláty a ředkvičky, odpuzuje i slimáky • koriandr + košťáloviny, okurky, jahody, červená řepa • tymián + veškerá zelenina, především listová • bazalka + rajčata, okurky, cibuloviny

Duben je vhodnou dobou pro výsev a domácí předpěstování cuket, vodních i cukrových melounů, rajčat a okurek.

V dubnu lze již vysazovat předpěstované sazenice salátu i brokolice, naklíčené brambory, křen. Do skleníků můžete vysazovat předpěstované sazenice rajčat. Ven je lze vysazovat až v druhé polovině května, kdy pomine nebezpečí mrazíků. Pokud nemáte skleník, je třeba doma pěstované sazeničky rajčat a paprik z výsevů přesadit do samostatných květináčků či větších kelímků, aby měly dostatek prostoru a zesílily.

• Bílá netkaná textilie, kterou lze záhony jednoduše překrýt, urychlí růst sazenic i klíčení semen a také mladé porosty chrání proti škůdcům.

Jarní ošetření pro krásné růže

Do poloviny dubna je vhodné provést základní řez růží. Dále budou potřebovat zálivku a přihnojení.

Půdu pod keři se vyplatí mulčovat kompostova­nou kůrou či štěpkou, můžete vyzkoušet i štěrk nebo oblázky.

22052012_6_Ukončete výsadbu dřevin

Do konce dubna je vhodné ukončit výsadbu ovocných a i okrasných dřevin. Týká se to především sazenic prostokořenných. Stromky a keře zapěstované v kontejnerech můžete vysa­zovat i později, ale bude třeba je bedlivěji zalévat, případně i chránit proti ostrému slunci.

Stálezelené dřeviny (solitéry i živý plot) je vhodné vysazovat až koncem dubna. Konec dubna je také pro většinu ovocných dřevin posledním vhodným termínem k prořezávce. Duben je nejvhodnější pro řez slivoní, meruněk a broskvoní, ale i jabloní a hrušní, pokud rostou příliš bujně.

Do dostatečně prohřáté půdy (alespoň 10 °C) lze již v dubnu vysazovat sazenice vinné révy. Sazenice z podzimní výsadby lze prořezat. Za pří­znivého počasí je vhodné půdu na vinici okopat a révu přihnojit.

Na konci dubna je nejlepší čas pro výsadbu plaménků (Clematis).

Stromy může vysilovat klejotok

Třešně, jabloně, višně a broskvoně, o něco méně pak meruňky, na jaře často trpí klejotokem. Klejotokové rány vznikají po průklestu, ale také poškozením větví mrazem, následkem houbo­vého či bakteriálního onemocnění. Podporují je také nevhodné pěstební podmínky, jako je přemokřená půda, nadbytek dusíku a nedostatek vápníku.

• Klejotokovým ranám je nejlepší předcházet výsadbou stromů na vhodné stanoviště, vylehčováním půdy a vápněním podle potřeby, zimní ochranou kmenů.

• Po prořezávce je třeba všechny řezné plochy ošetřit štěpařským voskem, aby nebyly vstupní branou infekcí.

• Již vzniklé klejotokové rány je třeba vyříznout tak, aby bylo odstraněno všechno poškozené pletivo a řezné plochy ošetřit 2%roztokem modré skalice. Po zaschnutí se zatřou štěpařským voskem.

Dubnová strategie proti chorobám a škůdcům

• Pokud budete plevel plít včas a půdu chránit mulčem, ušetříte si práci v dalších měsících.

• Pokud bude v dubnu chladné a vlhké počasí, je třeba zopakovat ošetření broskvoní proti kadeřavosti.

• Stromy, jejichž pupeny jsou zamořeny vajíčky svilušek, je vhodné již v dubnu ošetřit.Účinné jsou nejen insekticidy, ale i pro okolí zcela neškodné přípravky na bázi olejů, které neublíží slunéčkům a zlatoočkám. Kromě savých škůdců účinkují například i proti květopasu jabloňovému – ošetření je třeba provést v době rozevírání pupenů.

• Duben je vhodný pro ošetření strupovitosti jabloní a hrušní.

• Proti pilatkám, které napadají jabloně i slivoně a jejichž larvy mají na svědomí červivost plodů, je účinná mechanická ochrana. Do korun rozvěste bílé lepové desky, a to ještě před rozkvětem stromů.

• Rybízy napadené atraknózou je třeba ještě před rozkvětem ošetřit. Nezbytné je také shrabat a zlikvidovat spadané listí, pokud zbylo z podzimu. Prevencí proti této chorobě je pak vhodné stanoviště, prořezávka keřů, aby byly prosvětlené a provzdušněné, a výsadba odolných odrůd (například Korál, Rubilo, Tatran, Primus, Holandský červený).

• Začněte včas s opatřeními proti slimákům. Biologická ochrana i ekologicky šetrné přípravky, které jsou na zahrady nejvhodnější, jsou nejúčinnější na slimáky v mladém stadium.

• I na počátku dubna můžete vyvěsit ptačí budky, pokud na zahradě stále chybí. Obsadit je mohou ptáci, kteří dosud nenašli vhodné místo pro hnízdění a budky jim poskytnou záchranu na poslední chvíli. A pokud zůstanou prázdné, nevadí, poslouží jako zimní úkryt, příští rok se již nájemníci jistě nastěhují a pomohou s likvidací přemnoženého hmyzu.

p-1706-2012_33_Svěží zelený trávník

Koncem dubna přichází na řadu první sečení trávníku – je třeba s ním započít včas, ale nůž ponechejte raději výše. Posekanou trávu je nej­lepší využít jako mulč kolem keřů a stromků, především nově vysazených sazenic – zabrání nadměrnému vypařování vody a také brání v růstu plevelům.

Na méně exponovaných plochách můžete místo trávy vysít polštářovité a plazivé trvalky, například rozchodníky, mateřídoušku, barvínek, mařinku. Vyžadují méně údržby, v dospělosti nepotřebují zálivku ani hnojení, poskytují potravu včelám a motýlům. Můžete vybírat z mnoha okrasných plazivých variet. Na jaře můžete rovněž založit krásnou a pestrou květinovou loukou.

Koncem měsíce je vhodné trávník poprvé při­hnojit. Využijte deštivého počasí, nebo hnojivo aplikujte s dostatečnou zálivkou. Pokud nechcete při péči o trávník plýtvat penězi a ohrožovat pří­rodu, vyzkoušejte domácí rostlinné výluhy, které jsou bohaté na dusík a pro trávník proto ideální.

180502012_23_Pro letní kvítí - nejkrásnější zahrada kvete od jara do podzimu

– podle toho volte výběr druhů. Potěšíte nejen sebe, ale i včely, motýly a čmeláky.

• Všechny trvalky, které kvetou v létě a na podzim, můžete v dubnu rozmnožovat dělením trsů. Lze také vysazovat nové sazenice i vysévat semena.

p-0306-2012_5_• Je ideální čas k osazení skalky. Vysokohorské a stálezelené skalničky potřebují vydatnou závlahu.

V druhé polovině dubna lze vysazovat okrasné květiny, jejichž hlízy přezimovaly na bezmrazém místě.

Mečíky je třeba zasadit hluboko, aby se v době květu nevyvracely. Pokud je vysadíte postupně ve více etapách, budou vás jejich elegantní květy těšit déle.

Hlízy jiřin je vhodné před výsadbou namočit na několik hodin do vlažné vody, která podpoří rychlé rašení.

Lahodné měsíční jahody se hodí i na balkón

Měsíční jahody jsou oblíbené pro výraznou chuť a vůni lesních jahod a také dlouhé období sklizně. Pokud je vysejete v dubnu, přinesou úrodu ještě na sklonku léta.

• Pěstují se dobře v nádobách i závěsných košících, kde jsou nejen užitečné, ale i velmi estetické – v době květu i plodu.

• Substrát by měl být výživný a lehký, na dno nádoby umístěte vrstvu drenáže.

• Semena klíčí nejlépe při teplotě 18°C. Nejlepší mikroklima jim v době vzcházení poskytne zakrytí folií či perforovaným průsvitným plastem.

Fóliové kryty a netkaná textilie okurkám svědčí

Více práce, ale také větší uspíšení sklizně nežli nakličování, přinese použití nízkých foliových krytů. Mohou být i z bílé netkané textilie, která lépe větrá.

• Z plotového drátu vytvoříme oblouky šíře asi 50-70 cm a výšky 20-30 cm.

• Přetáhneme je bílou netkanou textilií nebo fólií a boky a čela trochu zahrneme hlínou.

• Čela uvolníme po polovině května, a počátkem června už vše kvete.

• Textilie nebo folie se odstraní, a za 2-3 týdny sklízíme naplno.

Předpěstované sazenice mají náskok

Předpěstování sazenic a jejich výsadba do pole nebo do fóliovníku či skleníku je náročná, ale velice výhodná práce – umíme-li ji a máme-li na ni čas.

Někde je sice možné ještě dnes koupit hotové kvalitní sazenice například okurek, paprik… Ale většinou si zahrád­káři pěstují sadbu sami. Na které momenty při předpěstovávání je třeba nejvíce dbát?

Doba výsevu

Ať už ve skleníčku, nebo za oknem, vypěstování kvalitní sazenice, například okurek, paprik, trvá asi 3 až 4 týdny. Datum výsevu tedy volíme podle toho, kam pak sazenice budeme vysazovat: Na záhon v zahradě (a zda při tom použijeme nízký kryt z netkané textilie nebo folie či nikoli), nebo do skleníku či fóliovníku.

Kam vysévat

Vlastní skleníček je lepší, ale předpěstovat okurky, papriky lze i za oknem v bytě. Zde však musíme dbát, aby teplota v noci byla zřetelně nižší, než tep­lota ve dne, jinak se rostlinky „vytahují“ a špatně se potom i sázejí.

Chceme-li si „pohrát“, pak vysejeme semena do mělké misky, a vzešlé rostlinky ve stadiu dělož­ních lístků teprve vysadíme do kelímků, a to hluboko – až po děložní lístky. Taková sadba je pak velice kvalitní.

Papriky se běžně dávají po dvou do kelímku, ale okurky dáváme nejlépe jen po jedné - dvojice bývají vytáhlé a nekvalitní.

Do čeho vysévat

Většinou sejeme do plastových kelímků o prů­měru asi 6-9 cm, které musí mít ve dně otvor pro odvod přebytečné vody při zálivce.

• Okurkám vyhovuje hrubší, dobře propustná zemina.

• Substrát má mít zásobu živin na několik týdnů. Jako zemina je velmi vhodný zahradnický raše­linový substrát. Ale často se setkávám s tím, že ani substrát z jednoho pytle není zcela stejnorodý. Některé rostlinky po vzejití mají slabé a žluté děložní lístky a výrazně se opožďují ve vývoji. Pomůže přihnojení roztokem komplexního hnojiva s převahou dusíku, ale zpoždění zůstane. Proto hned po vzejití všechny rostlinky přihno­jím hnojivým roztokem, a výsledek je dokonalý.

Vlastní výsadba na stanoviště

V malém rozsahu (na zahrádce) je velmi vhodná výsadba „na vodu“:

• Do vykopaných jamek nalijeme vodu a necháme vsáknout.

• Rostlinky okurek vysadíme ne příliš hluboko, spíš šikmo, a zasypeme je sušší zeminou vykopanou z jamky.

• Po výsadbě ještě zalijeme. Rostliny pak rostou opravdu jako z vody.

p-2006-2012_21_Mulčování šetří práci, čas, energii i kvalitu půdy

• Pokrývka chrání půdu před vysoušením slunečními paprsky a snižuje tak potřebu zálivky

• Silné deště povrch půdy nerozbahní, vítr pak neodnese jemné částice pryč

• Je chráněna struktura půdy i půdní organismy, což se příznivě projeví na úrodnosti půdy i zdraví a vitalitě rostlin.

• Mulč zabraňuje tvorbě nežádoucího mulče i výživu pro půdní organismy a také dusík škraloupu na povrchu půdy a snižuje tak pro rostliny.

Musí se provádět provzdušňování a okopávání. Půda zůstává přirozeně kyprá a vzdušná, je v ní méně houbových chorob, neboť škodlivé organismy přednostně napadají zeslabené kořeny.

• Důkladná vrstva mulče potlačuje růst plevelů. Mulčovací textilie či papír je zcela eliminují.

Jak mulč správné pokládat?

Pro budoucí úspěch je zásadní stav půdy před mulčováním. Jakékoli mulčovací materiály se kladou zásadně na kyprou půdu. Je-li před nastýláním půda příliš utužená, se zničenými vzdušnými póry, mulč ji již vylepšit nemůže. Naopak brzdí vypařování vody, což může na růst rostlin působit negativně.

Posečená tráva i plevel

Jemně nasekaná tráva ze sekačky je pro mulčování ideální.

Kromě trávy jsou vhodné i volně rostoucí byliny, například kostival, kopřiva, řebříček, pampeliška, jitrocel, hořčice, ptačinec. Musíme je ovšem sklidit včas, dokud nenasadí semena.

Posekaná tráva i plevel přináší kromě všech výhod

• Používáme-li lehký, vzdušný a kyprý materiál, může být nastýlka silná 2–3 cm.

• U těžkého, kompaktnějšího materiálu, jako je například nadrobno posekaná tráva, stačí jen tenká vrstva kolem 1 cm. Pod příliš silnou vrstvou mulče by měly půdní organismy málo vzduchu a vrstva nastýlky by mohla zahnívat. Vzniklé látky, které se deštěm dostanou ke kořenům rostlin, by pak brzdily jejich růst. Tenká vrstva nastýlky však poměrně rychle zetlí, takže ji musíme obnovovat.

• Čerstvý materiál láká slimáky. Pokud se na vaší zahradě vyskytují, před použitím nechejte mulč zaschnout.

Sláma

Nastýlka ze slámy izoluje, a proto se zpočátku půda hůře zahřívá. Pokud ji nasteleme na již prohřátou půdu, je ideálním mulčem, který nesvědčí ani slimákům. Má výborný ochranný a tlumicí efekt, proto lze slámový mulč doporučit zejména tam, kde do dané kultury musíme často vstupovat – například u jahod. Vhodný je pro celou zeleninovou zahradu.

Mulčovací kůra či štěpka dřevnaté materiály však nepatří na zeleninové záhony, protože zprvu poutají dusík a ochuzují tak půdu. Nehodí se ani k vysloveně vápnomil­ným rostlinám. Štěpku si můžete vyrobit i doma pomocí štěpkovače z přebytečných větví.

Oblázky a štěrk

Alternativním mulčem jsou i nerostné materi­ály. Například oblázky, které dobře akumulují teplo, vyhovují bylinkám, pod kterými také velmi pěkně vypadají. Štěrkové mulče se hodí pro výsadby okrasných suchomilných rostlin i na skalky. Ostrý štěrk odrazuje slimáky.

Živý, zelený i kvetoucí mulč

• V zeleninové zahradě lze velmi dobře užívat podsevy, například špenát nebo salát, v podstatě smíšené kultury o více patrech.

• Na záhonech s trvalkami a dřevinami lze volné plochy ozelenit polštářovými a půdopokryvnými rostlinami.

• Pro stinná místa se jako mulč nabízí mařinka vonná,  barvínek menší či břečťan.

Hnojivo potřebují ke zdárnému růstu a plození téměř všechny pěstované rostliny, protože pře­těžovanou půdu rychle vyčerpají. S výživou pro rostliny jsou proto velké trhy, můžeme si vybrat z množství speciálních i univerzálních hnojiv… nebo používat přirozený, uzrálý hnůj a kompost. Ty zajistí zdravou a úrodnou půdu, rostliny je však nemohou využít okamžitě. Skvělým doplň­kem jsou proto rychle působící a rostlinami velmi dobře přijímaná tekutá hnojiva, která si můžeme připravit sami z rostlin. Nejvíce je užijeme na jaře a v létě.

Jak působí rostlinné výluhy?

Kromě vzácného zinku či železa jsou v rostlin­ných výluzích, jíchách, i látky podporující růst a příznivě ovlivňující obranyschopnost proti chorobám. Klasický dusík, fosfor, draslík je totiž pro složitý komplex rostlinného těla málo. Rost­linným výluhem naopak můžeme vše nejlepší z těla použitých rostlin poskytnout těm rostou­cím, v účinné komplexu. Výběrem rostlin pak můžeme ovlivnit i složení budoucího hnojiva. Některá jsou vysoce dusíkatá a silně posilující růst, jiná podporují obranyschopnost rostlin před chorobami i škůdci a jejich celkové zdraví.

Jak je připravit?

Stačí nám vhodná nádoba, voda, posečené rost­liny a čas na zkvašení.

• Rostliny vložíme do nádoby, která může být plastová, dřevěná, z kameniny, ale neměla by být kovová, protože by brzy zkorodovala.

• Pokud je nasekáme, bude výluh zkvašený a tudíž hotový dříve.

• Nádobu rostlinami naplníme ze tří čtvrtin a poté zalijeme vodou – nejlépe měkkou dešťovou – tak, aby byly všechny ponořené.

• V následujících dvou až čtyř týdnech bude výluh kvasit, v čemž mu můžeme pomoci denním promícháním.

• Výluh bude hotový, až přestane pěnit a získá tmavou barvu. Rostliny se z velké části rozpustí a zbytek klesne

Je třeba počítat s tím, že proces doprovází určitý zápach a nádobu proto umístit na vhodné místo. Pokud do směsi přidáme nehašené vápno, zápach se zmírní. Vápno svědčí i samotnému správnému kvašení a výslednému hnojivu, ovšem pouze v případě, že jej nechystáme pro vápnostřezné druhy rostlin.

Jak je používat?

Rostlinné výluhy jsou velmi silné – je nezbytné je vydatně ředit.

• Optimální poměr pro měsíční hnojení bývá díl hnojiva na devět dílů vody, u častěji hnojených mladých sazenic výluh zředíme dvojnásobně.

• Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1:50.

• Hnojit rostliny výluhem je vhodné za deště či po něm, nikoli za horkého slunného počasí. Za sucha musíme ještě notnou dávku vody přidat.

Výživný postřik na listy

Hnojivo by nemělo přijít do přímého kontaktu s listy, ale vpít se do blízkého okolí rostlin. Ovšem velmi naředěné výluhy některých jemněji působících rostlin – například kostivalu – lze použít i jako hnojivo rozprašované přímo na listy.

Z čeho hnojicí výluhy připravit?

• Snad nejvděčnějším základem rostlinného hnojiva je kopřiva. Kopřivový výluh prospívá zelenině i okrasným rostlinám. Obsahuje velké množství dusíku a vhodný je především v období růstu.

Medicína pro rostliny

Zdraví, odolnost a obranyschopnost rostlin mohou podpořit výluhy z těch samých bylin, které pomáhají i našemu zdraví.

• Pokud máme dostatek heřmánkových květů, vložíme 100 gramů do litru dešťové vody a necháme v ní alespoň týden. Používat jej můžeme silnější – postačí ředěný v poměru 1:5.

• Heřmánek rostliny posiluje, chrání klíčící rostliny před houbovými chorobami a plísněmi a podporuje jejich další zdravý vývin. Pokud jej neředěný aplikujeme na kompost, urychlíme a ozdravíme tím rozkladné procesy.

• Zeleninu může dále posilovat i jiná zelenina – když na výluh použijeme odpadové listy z kapusty, červené řepy, rajčat. Kvalitní výživné hnojivo poskytne v podstatě jakýkoli plevel – pouze nesmí obsahovat již zralá semena, která bychom spolu s výluhem zaseli zpět do záhonů.

• Zdravý růst podporuje také měsíček, máta, žebříček, levandule, yzop, tymián či meduňka.

• Pampeliška prospívá nejvíce ovocným dřevinám a podporuje kvalitní úrodu.

• Výluhy, které slouží spíše k podpoře zdraví rostlin než jako vydatné hnojivo, se mohou připravovat i bez kvašení – pouze luhováním.

Zahrada nabízí živý kontakt s přírodou a jejími pro-měnami: Na jaře se probouzí ze zimního spánku, v létě rozvíjí do plné krásy, na podzim se chystá k odpočinku. Raší, pučí, kvete, odkvétá, plodí, spí, aby nabrala nové síly. Člověk může celý ten zázračný koloběh s vlastním přispěním sledovat.

Nadvláda jehličnanů zahradě neprospívá

Je škoda, že mnohým zahradám, které dnes vznikají kolem nových domů, chybí nápaditost.

Poněkud jednotvárně využívají podobné prvky, především zakrslé, pomalu rostoucí jehličnany. Ty jsou sice také dekorativní, ale jen výjimečně dovedou vytvořit živoucí krásu pouze samy.

Zahrada by však neměla být jen „bezúdržbo­vým“ doplňkem domu a venkovního posezení. Každému, kdo zahradu vnímá právě opačně, tedy jako místo, které si zasluhuje tvůrčí přístup s dávkou fantazie, nabízíme několik rad a tipů pro výsadbu. Za rozkvetlou zahradu vám podě­kují i motýli, včely, čmeláci.

Květiny potřebují společnost

Nejenom člověk, i květina je tvorem společen­ským. Její krása nejlépe vynikne, když je vysa­zena ve skupině. Platí to pro letničky stejně jako pro trvalky.

Luční kvítí krásně svítí

Opakem skupinové výsadby jsou květinové louky, na které vysadíme nebo vysejeme trvalky a letničky ve skutečné směsi, ale s opakujícími se druhy.

Podepřete vysoké trvalky

Ostrožky, kopretiny, floxy mají tendenci v době květu poléhat a zakrýt nižší rostliny. Poskytněte jim už předem oporu, třeba v podobě konstrukce z březových větví. Výhony trvalek jimi prorostou a listy rostlin oporu zakryjí. Na podzim kon­strukci i se zbytky rostlin ze záhonu odstraňte.

Neúnavné letničky vždy potěší

Jsou sice náročnější na pěstování, ale v zahradě jsou přece jen nezastupitelné - hlavně svým dlouhým a intenzivním kvetením. Znáte květinu, která kvete déle, neúnavněji a je na pěstování méně náročná než aksamitníky ? Rovněž květy aster, ostálek, slunečnic či lichořeřišnic jsou na zahradě nenahraditelné.

p-1706-2012_17_Trvalky jsou skromnější než letničky

Trvalky jednou vysazené a na záhonu už zabyd­lené vyžadují méně péče než letničky. Některé však kvetou kratší dobu a po odkvětu úplně zatahují (srdcovka). Uvolněné místo by měly zaplnit sousední, později se rozvíjející trvalky nebo vysazené letničky.

Jiné trvalky je vhodné po odkvětu seříznout. Obrazí a často vykvetou do podzimu ještě jednou, i když slaběji (ostrožka, kohoutek chalcedon­ský, vlčí boby). A pak jsou trvalky, které kvetou nenápadně, ale jsou ozdobné díky svým listům po celý rok – bohyšky, geránie, barevné formy šalvěje lékařské. Pryšec mnohobarvý kvete na jaře jasně žlutými květy a jeho listeny zdobí zahradu až do podzimu.

Záhon uspořádejte podle velikosti

Vysoké rostliny stavte do pozadí, nižší před ně a kobercové trvalky nebo letničky dopředu. Není vždy snadné tohle pravidlo dodržet - odrůdy v rámci jednoho druhu, ale i vegetativně rozmno­žené rostliny téhož původu se mohou výškově značně lišit.

Slabší potřebují pomoc

Ani nejlepší zahradník se nevyhne tomu, že se některá trvalka vymkne kontrole a utlačuje své sousedy. Často je to boj nerovný a je na nás, aby­chom slabším jedincům pomohli. Výrazně rozrůs­ tajícími se trvalkami jsou například lysimachie a anemonky, z bylinek máta peprná.

Od jara do pozdního podzimu může na zahradě něco kvést

• Bílé čemeřice a žluté záplavy narcisů jsou v plné kráse už v době kdy ostatní trvalky jenom nesměle vystrkují první lístky. Podobně jarní zahradu oživí i další okrasné cibuloviny.

• Když na podzim už skoro všechny trvalky odkvetou, podzimní astry a chryzantémy ještě naposled rozzáří usínající zahradu.

• Ani zima ale nemusí být obdobím prázdna. Vychutnejte si jinovatkou obalené trávy nebo lístky růží.

p-1706-2012_15_Hrajte si s barvami

Zahrada zrcadlí vkus a estetické cítění maji­tele. Příroda je barevná, proto nemůžete smí­cháním barev nic pokazit. Pokud však máte dostatek prostoru, věnujte výběru a kombinaci barev pozornost.

• Kombinace žluté a modré působí jasně a elegantně.

• Růžovočervené odstíny spolu s bílou dodávají zahradě vzhled čistoty

• Můžete vytvořit i čistě bílý nebo čistě modrý záhon. Vkusně jej doplní trvalky s plstnatými a stříbrně zbarvenými listy.

Nezapomeňte na okrasnou zeleninu

Tradiční dělení na zahradu okrasnou a zahradu užitkovou patří minulosti. Propojení těchto dvou funkcí zahrady je dnes moderní. Ovšem již dávno existovaly okrasné zeleninové zahrady. Bylinky, barevné saláty, asijská listová zelenina, magold, cukety, pnoucí fazole… s trochou fantazie je snadno zakomponujete do zahrady a vychutnáte jejich kouzlo na záhonu i na talíři. Teprve podzimní chladné noci probudí barvy okrasné kapusty.

Nebojte se zasnít

Postavte si lehátko doprostřed plochy, kterou hodláte přetvořit, a sněte. Sledujte, odkud vychází slunce a kde zapadá, kam svítí naplno a která místa jsou v polostínu. Poslouchejte zvuky ulice a najděte si optimální místo pro klidnou zelenou

Připravili: Hana Kováříková, Peter Gajdošin, Jana Bucharová. Jiří Riki Řeháček a další.

Categories: Rady, zkušenosti Tags: