Archív

Archív pro ‘Polemiky / zamyšlení’ Kategorie

pf 2014

13.12.2013 Botanka Comments off

ekosad-pf2014

Categories: Ostatní, Polemiky / zamyšlení Tags:

Pavel Valtr: Šumava a její perspektivy

stranka-01-1

Téma Šumava je pro Ing., aut. arch. Pavla Valtra srdeční záležitostí, stejně jako pro mnohého občana České republiky. Proto vznikla encyklopedická publikace za účasti celé řady odborníků a místních představitelů, kterým patří úvodní poděkování.

Jsou to radní Plzeňského kraje a exsenátor Ing. Petr Smutný, vedoucí oddělení územního plánování Plzeňského kraje RNDr. Václav Treml, předseda mikroregionu Šumava západ Ing. Antonín Schubert, předsedkyně mikroregionu Šumava Boubínsko Ing. Zdeňka Lelková, předseda Svazu šumavských obcí Jiří Hůlka, předseda Občanského sdružení Šumava 21 pro záchranu lesů Šumavy Ing. Jiří Štich, předseda Občanského sdružení Zachraňme Šumavu a bývalý hejtman Jihočeského kraje RNDr. Jan Zahradník, prof. Ing. Jan Jeník, CSc. Dr.h.c., prof. Ing. Radomír Mrkva, CSc., prof. RNDr. Stanislav Vacek, Dr.Sc., Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc., Doc. Ing. Alena Salašová, PhD., Doc. RNDr. Jiří Ježek, PhD., emeritní předseda Národního lesnického komitétu a čestný člen ČAZV Ing. Vladimír Krečmer, CSc., býv. vedoucí urbanistické koncepce ČR Ing. arch. Milan Körner, CSc., exnáměstek ministra životního prostředí Ing. arch. Martin Říha, lesnický expert Ing. Ivo Vicena, CSc., bývalý pracovník ČIŽP Ing. Karel Simon, krajinný architekt Ing. Samuel Burián, ředitel Komunity pro duchovní rozvoj Petr Martan a dopravní expert Ing. Lubomír Zenkl.

Publikace si lze objednat: http://urbioprojekt.webnode.cz/

O PUBLIKACI ŠUMAVA A JEJÍ PERSPEKTIVY ŘEKLI:

Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., Dr.h.c.: Mnohaoborové shrnutí poznatků a racionálních názorů na problematiku Šumavy je velmi záslužné. Je to pěkné a velmi potřebné shrnutí faktů z přírodních i humanitně orientovaných oborů, které může pomoci všem, kdo budou znovu a znovu hájit „zdravý rozum“ při spravování a ochraně nešťastné šumavské přírody. Knížka se povedla, jej všestranný obsah určitě přispívá k utlumení mediální štvanice „pravých vědců“ a zelených aktivistů. Její argumenty jsou pohotově i pro všechny zainteresované lidi kolem správy NP Šumava.

stranka-01

Ing. Vladimír Krečmer, CSc.: Dostal jsem dílo o Šumavě obdivuhodného rozsahu i obsahu. Snad protistrana někdy nabude odvahy nebušit do bubnů propagandy a bez dehonestace diskutovat nad standardními vědeckými poznatky…

Michal Toman, DiS: Pořídil jsem si 1. část Vaší publikace a jsem nadšen – střízlivý a realistický popis a pohled na věc, se kterým se mohu jako milovník a snad i znalec Šumavy na 100 % ztotožnit. Touto cestou bych Vám rád za tuto práci poděkoval. Do další práce přeji hodně zdaru!

Jiří Riki Řeháček, Dr.h.c.: Patřím mezi ty šťastlivce, kteří se osobně setkali s Pavlem Valtrem. Ne někde ve vysokoškolské aule, ale přímo v Prášilech, v naší botanické zahradě. Fantastický člověk, stejně jako jeho názory, postřehy i vydané publikace. První díl jsem doslova přehltnul, k několika pasážím jsem se vracel, dělal si výpisky, celkově jsem se doslova pokochal skládačkou názorů odborníků, laiků a milovníků Šumavy. Publikace je složená tak, aby i nepolíbený čtenář hašteřením politiků, odborníků a pseudoodborníků na Šumavu, neznalý vědeckých pouček a latiny, se v ní dobře orientoval a našel si tam spoustu podnětů na zamyšlení. Bezvadné je, že autor čtenáři nic nevnucuje, pouze mu nabízí plejádu názorů, postřehů a faktů spojené se Šumavou. Bere čtenáře jako svéprávného člověka, kterému pouze něco nabízí a je pouze na něm samotném, jaké menu si zvolí.

Právě v těchto dnech vyšel už druhý díl. Má své neodolatelné kouzlo. Neopakuje se, ale doplňuje první díl. Ten jsem si zatím prolistoval (momentálně ho pročítá kolega Miloš Šeda, autor botanické zahrady v Prášilech). Už při prvním prolistování druhého dílu jsem se nemohl odtrhnout. Opět se Pavlu Valtrovi podařilo veledílo se vším všudy, které vypadá skromně, ale je fakt velkolepé. Už se těším, až budu moci se ponořit do této publikace.

Tetřev nevyhání lidi, lidi vyhání ideologové divočiny

tetrevTetřev dokáže žít s lidmi, ale hlasatelé divočiny nedokážou žít s lidmi, kteří normálně uvažují. Tuto známou skutečnost dokládá i bývalý hajný Vladislav Volečka z Březníku u Modravy, který říká, že tetřev byl 40 let jeho milý soused. Ten 40 let prožil ve službách šumavským lesům (od r. 1963) jako polesný a hajný. Staral se o více než 8500 ha šumavských lesů na Filipově Huti, Modravě a Kvildě. Prohlašuje: V šedesátých letech tam byly pětihektarové zbytky pralesa (pod Mokrou či směrem k Mathausenu), 500 let staré. Krásné stromy se nechaly sežrat kůrovcem, tomu opravdu nerozumím. Třeba okolo Poledníku, tam se nemůže nic uchytit, možná za 500 let. Měl jsem opravdu štěstí, že jsem poznal tu správnou Šumavu, dnes když vidím ten les, tak bych brečel.

V okolí Filipovy Hutě byla tehdy početná populace tetřeva hlušce, ti byli tenkrát všude, na Trianglu, Černé hoře, Hanifbergu, Černohorské slati, Mrtvém vrchu, Mokrůvkách, Luzném, Špičáku, Plättenhausenu, Zaroklaní, Soutoku, Studené a Modravské hoře. V období toku a také probouzející se přírody (do půlky března do konce června) začínal tok před čtvrtou hodinou a končil kolem páté.

Po hodině tokání došlo k hlučnému sletu ze stromových velikánů. Tam kde jsem kdysi čekal a tetřeva je jen suchý les a s ním zmizel tetřev, neboť se živí čerstvými pupeny jehličnanů a mravenci. Navíc tetřev toká výhradně v korunách stromů. Přestože je tetřev plachý, na přítomnost jeho nerušících lidí si zvykne. V roce 1975 sázela skupina studentů pod Velkou Mokrůvkou stromky, přičemž u jednoho starého smrku seděla na vejcích slepice tetřeva, však hnízdo neopustila. Později jsem tam sledoval její rodinku se 13 kuřaty. Podobné případy se stávaly při přibližování dříví koňmi či při kácení dřeva motorovou pilou. Tento zkušený lesník říká, přestože stromky sázelo stovky lidí, kteří je tam vozily autobusy, na populaci tetřeva to nemělo vliv, neboť ten umí žít s lidmi.

Pavel Pechoušek, Šumava podzim 2012

Categories: Polemiky / zamyšlení Tags: