Domů > Stavba skalní botanické zahrady, zkušenosti > Pavel Valtr: Domácí aktuality

Pavel Valtr: Domácí aktuality

bb-2110. Skalní botanická zahrada Prášily

zahr. arch. Miloš Šeda & Jiří Riki Řeháček, Dr.h.c.

Skalní botanická zahrada Prášily je jedinečným unikátním počinem skutečných milovníků přírody. Jejími autory jsou zahradní architrkt Miloš Šeda, ekologický zahradník firma Ekosad Planá nad Lužnicí & Jiří Riki Řeháček, Dr.h.c. V nejvýše položené botanická zahrada v Čechách, ve výšce 875 metrů nad mořem, na rozloze 2,5 ha, je expozice více než pět tisíc druhů skalniček, původních šumavských rostlin, cibulovin a dřevin. Zahrada vznikla v roce 2005. Její pracovníci provádějí úpravy krajiny a otevřených prostor sídel (Archeopark Prášily, centrum Prášily aj.). Na botanickou zahradu navazuje výběh bizonů. Výhledově má na botanickou zahradu navazovat infocentrum a lázeňský dům. Je nutno podotknout, že velká část předních světových národních parků a významných přírodních území má své velmi atraktivní vzdělávací exteriérové expoziční plochy, mnohdy v návaznosti na návštěvnická centra (nejblíže saské Krušnohoří, Bavorský NP, polské Tatry, …).

bb-1

Budování skalní botanické zahrady - květen až říjen 2013

Ještě předloni tomu nikdo nevěřil, že z bývalé klasické horské botanické zahrady se může vytvořit skalní botanická zahrada. Loni se vystavěly základní skalky českou školou, kdy kameny se neskládají na plocho, ale nastojato. Staví se na jíl a prosypávají čistým pískem. Potřebuje to kvanta kamenů, každý se nehodí a hromady jílu a písku. „Není to žádná legrace, každý kámen máte nejméně třikrát v ruce, zvažujete kam se hodí, či ho máte schovat. Přitom vás honí čas, harmonogram je neúprosný, počasí nemilosrdné, ale výsledek mile potěší. Letos se začaly vysazovat další scenérie - Modrý koutek a začaly práce na kaskádovém potoce, který má končit v rybníčku u lázeňského domu,“ řekl Miloš Šeda.

Je škoda, že v tak malé obci, která má kolem 150 obyvatel se vedou nesmyslné války. Málokdo se zamýšlí nad přínosem celého projektu a nad celkovou koncepcí projektů využívající jedinečných harmonizačních účinků „zeleně“. Navíc budova lázeňského domu, která díky některým projektantům, musela být posunuta nad úroveň potoka, stejně jednou bude, pokud se konečně bude moci dostavět, schována pod skalkami a zelení. To jsou argumenty, které momentální vládnoucí prášilská garnituta nechce slyšet. Vládne i zde nepochopení a snad i závist, že místní rodák Miroslav Zamiška má zájem investovat tady a ne v investičně příznivých lokalitách.

„Mlhy, velké deště a mrazíky letos přišly na Šumavu skoro o měsíc dřív, a tak prášilská botanická zahrada se také dříve uložila ke spánku. Přesto jdeme přesně podle stanoveného harmonogramu. Navíc začala stavba ptačího domu. Radikálně se vyčistil přírodní plot kolem zahrady, všechna místa se uklidila a tak se už nyní můžeme těšit na to, že se na jaře nad Prášily vyhoupne sluníčko, přijdou další milovníci přírody a budeme moci pokračovat,“ dodal Jiří Riki Reháček

Musíte být přihlášen k poslání komentáře.